Miláčku, mám tě ráda, ale bydlet s tebou neumím 1
Téma dnešního článku mě napadlo po dnešní hádce s přítelem kvůli receptu na rybí pomazánku. No řekněte, taková stupidita. Ale v partnerském soužití jsou hádky o úplných blbostech běžným standardem.
Např. já a můj přítel máme naprosto opačné povahy – já jsem rozmazlená slečinka, kterou maminka celý život obskakovala a doma jsem nemusela hnout ani prstem. Ale nikdy jsme doma neměli moc peněz, tak jsem se naučila celkem obstojně hospodařit i s málem.
V rodině mého milého to bylo přesně naopak. Od malička musel se vším doma pomáhat a všechno se naučit. O peníze ale neměli nouzi, takže si zvyknul mít vše, na co si ukáže. No co vám budu povídat, někdy je to boj, ale snad se nám podaří do toho dospěláckého života naskočit bez zbytečných modřin.
Bydlení „naostro“
Mami, před měsícem jsem potkala toho nejlepšího kluka na světě a stěhuji se k němu!“ Po této větě maminka právem padá do mdlob, protože na rozdíl od své (například 17 leté) dcery ví, co to obnáší a že to není žádná procházka růžovým sadem. Zvláště pokud dceruška bere vše jedním vrzem a vyleze z ní ještě další sladké tajemství.
Začátky ve vztahu, to je to nejhezčí, co můžete v životě zažít. Láska tajemná, lákavá, plná očekávání a překvapení. Takový intenzivní pocit, že vám je jedno, jestli si čaj osolíte nebo osladíte. Myšlenkami jste stále v oblacích a stále nabiti pozitivní energií.
Ale pokud se ke svému princi po měsíci nastěhujete a řešíte každodenní problémy, kdo uvaří, kdo vypere, kdo nakoupí, za co nakoupí, když zaplatí všechny složenky, je po lásce a zbývá jen šeď každodenního života. A u praní smrdutých ponožek zjistíte, že váš protějšek není až tak dokonalý, jak jste si mysleli na začátku. O tyto iluze samozřejmě časem přijde tak jako tak, ale neokrádejte se o ně na začátku vztahu, je to možná ten nejhezčí pocit, jaký vás v životě potká.
Teď samozřejmě nemluvím o dospělých lidech, kteří vědí, co od života chtějí a společné bydlení už mají natrénováno. Ale ani to se nemusí uspěchat :-).