Pokud rády objevujete nová, nebo méně častá vína, zkuste právě Veltlínské červené rané zvané „Večerka“ ze Znojemska.
Leskoun, Šác, Olbramovická hora, Kokusové hory, Slunný vrch, Volné pole… Poetické názvy viničních tratí spojuje kromě polohy ve Znojemské vinařské podoblasti i další prvek: na všech můžeme nalézt odrůdu Veltlínské červené rané. Víno, pocházející původně zřejmě z Itálie, se na jižní Moravu rozšířilo ze sousedního Dolního Rakouska, kde ho lze dosud najít pod názvy Frühroter Veltliner či Malvasier.
Jak již názvy viničních tratí s výsadbou Veltlínského červeného raného napovídají, odrůdě svědčí spíše výše položené pozemky, naopak na orientaci pozemku je takzvaná Večerka nenáročná. Co jí naopak prospívá, to jsou málo úrodné, štěrkovité půdy. Na dobrých půdách roste příliš bujně a málo plodí.
Odrůda postupně z našich vinic mizí, dnes tvoří jen něco málo přes jeden a půl procenta tuzemských vinohradů. Do Státní odrůdové knihy byla přitom zapsána před více než šedesáti lety a to v roce 1952. Dnes ji ale vinaři povětšinou nahrazují více oblíbenými odrůdami.
Jaké je Veltlínské červené rané?
Samotné víno z Veltlínského červeného raného je zlatožluté barvy, neutrální vůně, plné a s nízkým obsahem kyselin. Při vyšší cukernatosti moštů se objevují i medové tóny či chlebnatost. Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, a proto se ho často využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský.
Osobitá vína v odrůdě Veltlínské červené rané plodí především severněji položené vinice na jižní Moravě, například v okolí Olbramovic.
Díky rychlejšímu zrání se Veltlínské červené rané často využívá k výrobě burčáku, je rovněž zákonem povoleno jako jedna ze tří odrůd pro výrobu tuzemských Svatomartinských vín. K těm se již tradičně servíruje svatomartinská husa, samotná Večerka se ale dobře hodí i k masům s omáčkami, hutným polévkám, ale i svačinám typu studená mísa.
Veltlínské červené rané vyrábí na Znojemsku několik vinařství, mezi jinými například Znovín Znojmo, Vinařství LAHOFER či Vinařství Líbal. Na etiketách s tímto vínem můžete najít kromě již výše zmíněných viničních tratí i názvy dalších vinohradů, jako třeba Dívčí hora, Dlouhé čtvrtě, Formoza, Hájiska, Jelendy, Jižní svah, Kamenný vrch, Karlov, Knížecí vrch, Kozí hora, Kraví hora, Křečkovská hora, Lajtny, Nebosády, Slunný vrch či Weinperky.
Kořenitá vína s nižším obsahem kyselin najdete třeba v nabídce e-shopu www.vinotrh.cz, který se specializuje právě na vína pocházející ze Znojemské vinařské podoblasti.
Vinotrh.cz vína rovněž kompletuje do ucelených kolekcí vhodných k nejrůznějším příležitostem. Kromě vín zhruba dvacítky velkých výrobců ze Znojemska najdete na e-shopu i vína drobných pěstitelů, která jsou opravdovými zázraky z těch nejmenších sklípků…