Dětský kočárek za rozumnou cenu


Očekáváte v brzké době ve Vaší rodině narození miminka? Pak byste kromě klasické výbavy, do které patří neodmyslitelně oblečení pro děťátko, postýlka, peřinky a polštářky či povlečení, vanička a autosedačka měli vybírat i spolehlivý kočárek. Bez dětského kočárku by žádná výbavička pro miminko nebyla kompletní.

Autor obrázku: Jessica Merz

Toho co malé miminko hned po narození bude potřebovat, je nespočet, proto je potřeba myslet při pořizování jak na kvalitu, tak také na přiměřenou cenu. Naštěstí se dnes dá pořídit spousta věcí pro miminka na internetu. Ne jinak je tomu také u dětských kočárků. Mezi ty nejkvalitnější kočárky na českém trhu se řadí také Maxim kočárky. V nabídce prodejny Maxim kočárky najdete široké spektrum nejrůznějších kočárků pro miminka.

Společnost Maxim kočárky myslí také na maminky, kterým se narodí dvojčátka. Dětských kočárků je nespočet druhů a záleží pouze na Vás, zda si pořídíte hluboký, kombinovaný, sportovní či golfový kočárek. Pryč jsou také doby, kdy na trhu existovali pouze kočárky s pevnými koly, dnes si můžete vybrat rovněž kočárek se zatáčecími koly. Ať už si vyberete jakýkoliv kočárek, měl by být pevný.

Lehčí konstrukce Vám umožní snadnější manipulaci s kočárkem, zejména ve chvíli, kdy se budete potřebovat přepravit z jednoho místa na druhé městskou hromadnou dopravou. Patříte-li mezi sportovní budoucí rodiče, kteří by si rádi zašli zaběhat jednou i s kočárkem, stačí si vybrat na této webové adrese: http://www.maxim-kocarky.cz/detske-kocarky-golfove-a-sportovni/. Je dobré však myslet na to, že sportovní kočárky jsou vhodné pro děti od půlroku do tří let.

Čím dříve, tím lépe aneb anglicky již odmala

Umět používat několik světových jazyků najednou je dnes téměř nutnost, která je vyžadována jak na některých školách, tak hlavně v zaměstnání. Podle Wikipedie je angličtina třetí nejrozšířenější jazyk na světě s 430 miliony mluvčích. Proto se snažíme již do malých dětí angličtinu doslova vměstnat. Jak k ní ale dítě přilákat, jak jej efektivně učit a jak zapojit profesionály?

Začínají již ve školce

První cizí jazyk se začínal nejdříve učit až na druhém stupni základní školy, poté se učíval již od třetí třídy prvního stupně a nyní se například s angličtinou setkáváme již ve školkách. Děti se učí poznávat zvířátka, učí se základní anglická slovíčka a tato angličtina pro nejmenší tak je základním kamenem, který samozřejmě i vypěstuje vztah k celé výuce jazyka.

Měli bychom se však správně rozhodnout, komu vlastně dítě svěříme. Pokud totiž již od samého počátku dítě bude mít vypěstováno negativní vztah a přístup k jazyku, těžko se bude dále vztah měnit. Měli bychom tak svěřit dítě specialistům a odborníkům, kteří vědí, jak jazyk efektivně a hlavně zábavně vyučovat.

Jazykové kurzy

Pokud byste chtěli již malé dítě vyučovat cizímu jazyku a ve školce tuto možnost nemá, existují konverzační kurzy pro děti. Připravují děti na základ jazyka, hravou formou dítě seznámí s cizími slovíčky, formou her se připravují na pochopení významu slovíček a projevu v cizím jazyce.

Tyto kurzy jsou pak skvělou alternativou nebo i rozvíjející aktivitou právě při výuce ve školce nebo ve škole. Existuje hned několik druhů kurzů, ať jsou to hromadné výukové metody formou třídy a skupiny, tak i individuální ve formě návštěvy lektora nebo učitele domácnosti dítěte.

O tom jak se také naučit cizí jazyk jsme psali také zde.

Jaké jazyky ještě letí?

Autor obrázku: Bart Everson

Absolutním hitem ve výuce jazyků je samozřejmě angličtina. Tu se učí opravdu většina dětí, studentů i žáků. V druhé řadě následuje němčina, která je oblíbená vzhledem k poloze naší země na mapě Evropy. Dětské jazykové kurzy ale umožňují i výuku francouzštiny nebo španělštiny.

Možná překvapením je pak vzrůstající obliba ruštiny, ale i asijských států. To je dáno především ekonomickou situací, kdy se otvírají trhy právě v Rusku a Asii a proto je znalost těchto jazyků vyžadována a je to stále větší výhoda.

 

Usnadněte si výchovu dítěte! Internet je skvělý pomocník!

Autor obrázku: Felix Montino

Vychovávat dítě není v dnešní době nic jednoduchého. Mnohé maminky by daly zapravdu. Nejen, že je vše dnes velmi drahé a náklady jsou na dítě přímo obrovské, ale navíc je všude i plno nebezpečí a musíme být ostražití. Nemluvě o tom, když máme nějaké otázky a nejasnosti, co se našeho malého týče. Nezapomínejte ale na vševědoucí internet, jeho rady se mohou hodit!

Bolesti bříška nebo nemoci? Ptejte se!

Internet nám přinesl takřka neomezené možnosti komunikace a sdílení. Proto při jakýchkoliv problémech se můžeme obracet na tisíce lidí, kteří nám mohou ihned odpovědět. A to platí i při výchově dítěte, kde bychom toho měli využívat. Je našemu děťátku špatně? Bolí ho bříško? Stačí dotaz zadat do vyhledávače a hned máme řešení.

Pokud nás opravdu zajímá konkrétní zdravotní problém a právě například bolest bříška, tak pro bolesti bříška info tady. Vyhledávání na internetu je snadné, navíc můžeme konzultovat mnohé problémy dokonce i s lékaři nebo odborníky na daný obor.

Maminky se podělí o zkušenosti

Skvělým tipem je pak konzultace problémů s jinými rodiči. Existují specializovaná internetová fóra, která například sdružují děti s intolerancí laktózy. Tento zdravotní problém se dříve špatně řešil a nebylo tolik dostupných informací. Dnes díky internetu je to jednoduché.

Konkrétně pokud vás zajímá intolerance laktózy, tak zkuste detskekoliky.sk, kde se dozvíte více. Tento problém dříve bylo nutno řešit jen s doktorem a informace se mezi maminkami těžko předávaly. V současné době stačí navštívit nějaký maminkovský portál a o problému lze snadno konzultovat.

Co nákup dětských potřeb?

Potřebujete pro vaše dítě nějakou specifickou hračku, nábytek nebo hledáte nejnovější trendy? Internet je opět to nejjednodušší a nejlepší řešení. Například teď letí speciální sedací vaky pro děti, věděli jste to? Nebo jsou moderní plyšové hračky, ve kterých děti mohou spát? Navíc existují i specializované eshopy s mnoha produkty zdravotně nezávadných a speciálních druhů potřeb pro nejmenší.

 

Hračky pro děti již jedině z internetu! Proč?

hračka Opička
hračka Opička, Autor obrázku: Chris Hau

Nakupování hraček pro děti a celková výbava dětského pokoje jsou velmi vysoké investice, které se každým rokem mění. Děti rostou a je třeba jak vybavení pokoje, tak ale i samotné hračky stále obnovovat. Není proto s podivem, že se rodiče snaží šetřit, kde se dá. Hračky z klasických kamenných obchodů jsou extrémně drahé a rodiče na to prostě nemají.

Začíná to již dětským pokojem

Těšíte se na miminko nebo vás čeká koupě výbavy dětského pokoje? Již zde to všechno začíná a rodiče tvrdě narazí na to, že dítě není jenom radost, ale i starost. Ceny jsou prostě obrovské. Jak ale ušetřit hned od samého začátku? Nakupujte na internetu!

Internet se stal prostředkem zábavy, trávení volného času, ale i nákupů! A to platí i o dětských pokojích. Ceny jsou až o desítky procent nižší a ušetřené peníze se rozhodně hodí. Podívejte se do specializovaných obchodů s dětským nábytkem. Tip na dětské pokoje pod tímto odkazem. Poštovné je často zdarma a záruka je delší než v kamenném obchodě!

A jsou na řadě hračky

Když jdete s dítětem do hračkářství, vždy se vám dělá mdlo? Hračky jsou sice na trhu skvělé, umí mnoho funkcí, vypadají nádherně, ale ty ceny jsou někdy až zarážející! Stavebnice, autíčka, panenky nebo plyšáci. Cena je málokdy pod tisíc korun a přitom se ani nejedná o nějakou velkou hračku.

Nakupujte na internetu a přesvědčte se, že hračky jsou zde minimálně o 30% levnější. A to se již při nákupu hraček na Ježíška projeví. Oblíbená jsou zde autíčka na dálkové ovládání nebo i plyšové hračky. Nemluvě o značkových stavebnicích. Navíc obchody často nabízejí věrnostní slevy nebo výprodeje.

Kde nakupovat?

Vybírejte kvalitní internetové obchody. Podívejte se na reference nebo se podívejte na nákupní rádce, kde se dozvíte také dost. Nenapálíte se pak. Tip na nákup jsou hračky z eshopu hrackarstvo.eu, které se specializuje na mnoho druhů hraček a nabízí i velmi nízké ceny!

Volný čas

Volný čas

Trend trávit volný čas či dovolenou v zahraničí, je sice stále velmi oblíben, ale proč utrácet nehorázné sumy za pobyty u moře, na horách či za poznávací zájezdy, když se volný čas, dá trávit i v domácím prostředí.

Spousta lidí o své dovolené dává raději přednost klidu a odpočinku doma. Volný čas je potřeba využít ke spokojenosti celé rodiny, partnera či jen Vás samotných.

Nejen čas dovolených, prázdnin, víkend či pouhé volné odpoledne se dá strávit velmi příjemným způsobem. Vyrazit na celodenní výlet do nějakého malebného městečka za památkami, navštívit blízké přátele, členy rodiny, nebo i lenošení v pohodlí domova, Vás může „nabít“ novým elánem do dalších pracovních či školních dnů.

Za každého počasí lze vymyslet určitou aktivitu, jak zabavit i ty nejmenší členy rodiny.

Společenské hry, typu: Člověče, nezlob se! – Sázky a dostihy – i obyčejné karty, mohou pomoci strávit deštivé či mrazivé dny. Jakákoliv hra může poskytnout spousty legrace, času stráveného s milovanou rodinou i přáteli. Dokonce se naučíte i něčemu nového a zajímavému.

V teplejších obdobích roku je mnoho dalších možností, jak volného čas využít. Ten, kdo má možnost být, ať již na vlastní zahradě, nebo na pronajaté zahrádce, Vaší či někoho blízkého, se ocitne přímo v „RÁJI“. Lze se jen tak opalovat nebo si přečíst zajímavou knihu. Milovníci zahradničení se dokáží odreagovat i při pouhém „hrabání se  v záhoncích“, sekání trávy či dokonce rýpání a sázení domácí zeleniny a ovoce.

I ti, kteří nejsou právě milovníky kempaření, si užijí na zahradě mnoho zážitků. Není potřeba mnoho – obyčejné ohniště, zabezpečené proti rozšíření ohně mimo vyznačeného pole, gril a  spoustu dobrůtek, které se dají opéct či ugrilovat. A hlavně dobrá nálada ve společnosti toho, s kým se cítíme dobře.

Praskající oheň v podvečerních hodinách, romanticky naladí mnohé, i ty, kteří obvykle příliš romantikou neoplývají. Ale nejen venkovní oheň nabudí příjemně strávené chvíle, takový domácí krb dokáže mnoho.

Posezení v příjemné restauraci, s venkovní zahrádkou či dokonce dětským koutkem, je další možností dobře stráveného času s rodinou a přáteli – a to nejen povídáním si.

Každý z Vás má samozřejmě úplně jinou představu, jak trávit volný čas: luštěním křížovek, čtením knížek, spaním, odpočinkem či naopak „Divokou jízdou“.

Záleží zcela čistě na Vás, co si zvolíte, ale rozhodně si Vás volný čas zorganizujte dle Vašich přání a potřeb. Nechat se zlákat k hloupostem, je totiž velmi snadné a mnohdy i nebezpečné.

Hříšné pokušení

Hříšné pokušení

Myslím, že každý z nás má nějaké jídlo, které ho potěší za každých okolností. Pro pány to bude asi maso, ale hodně lidí miluje čokoládu, jedno v jakém množství a jakého druhu. Ale proč je tomu tak?

Jak jistě víte, čokoláda se vyrábí z kakaových bobů. Samotné boby jsou ovšem velmi hořké, proto se musí postupně přidávat cukr, či jiná sladidla. Jejich semena se praží a postupně se z nich vyrábí kakaový prášek a máslo, které je základem výchozího produktu.

Čokoláda zvyšuje v krvi hladinu serotoninu, hormonu, který zajišťuje dobrou náladu. Je také přírodním zdrojem kofeinu a ten nás zase udržuje v bdělém stavu. Tabulka dobrého mlsání se hodí i pro turisty, kteří chodí na delší túry nebo pro lidi, kteří mají vyčerpávající práci. Čokoláda totiž obsahuje spoustu kalorií, které jsou potřebné pro správně fungování těla, dodává totiž potřebnou energii.

Množství  kakaa udává typ čokolády. Ty nejhlavnější druhy jsou bílá čokoláda, mléčná čokoláda a hořká, neboli tmavá čokoláda. Je jich víc, ale většinou se setkáme právě s těmito.

Bílá čokoláda je charakteristická pro svou světlou barvu a velmi sladkou chuť. Bohužel, v tomto typu se nenachází žádné práškové kakao, jen máslo. Obsahuje spoustu tuků a cukrů, které mohou být pro tělo neprospěšné. Takže by se ani čokoládou nazývat neměla.

Nejoblíbenější je bezpochyby mléčná. Její jemná chuť je jako stvořená pro dětské mlsné jazýčky. Pravá mléčná čokoláda obsahuje okolo 35% kakaa a pasterované nebo sušené mléko, které zjemňuje hořkost kakaového prášku. Zde jsou tuky a kakao víceméně vyvážené a tabulka se při delším výletu určitě neztratí.

Tmavou čokoládu nemá rád každý. Její hořkosladká chuť je pro ní typická, protože obsahuje mnohem více kakaa. Dobrá hořká čokoláda má přes 70% kakaa. Je také mnohem zdravější než její sladší kolegyně, je totiž méně tučná a obsahuje mnoho antioxidantů, která jsou v kakaovém prášku. Působí dobře na mysl a tělo.

Když si budete chtít pochutnat, určitě zvolte tzv. Belgickou čokoládu, jakou vyrábí např. značky Lindt nebo Coco Barry. Když budete ovšem hledat nějakou čokoládu na stromeček, dávejte při výběru pozor. Existují náhražky, které neobsahují ani stopu po kakau a navíc chutnají jako divný nasládlý ztužený tuk, nemluvě o dalších přísadách, které bychom mohli označit jako závadné. Raději si připlaťte, ať víte, že právě tahle tabulka je pro vás dobrá a hlavně chutná.

Našly jste již ten správný portál pro maminky?

maminetMateřská dovolená je pro mnohé maminky vytouženou dobou, kdy se chtějí věnovat jak své malé ratolesti, tak ale i sobě. A zůstat v kontaktu s okolním světem je rozhodně důležité. Vyhneme se tak stereotypům, negativním myšlenkám a být v kontaktu s lidmi je nutné. Zapomeňte na drahé časopisy, kde se v každém druhém čísle dozvíte již známé informace. Články jsou plné reklam a málo čtivé. Zkuste internet!

Pasivní hledání? Jděte rovnou k cíli

Maminky si potřebují vyměňovat informace, sdílet veškeré novinky a být v obraze o tom, co se děje jak v nejbližším okolí, tak i ve světě. Trávení času na internetu neustálým vyhledáváním a čtením často i nesmyslných věcí je ztrátou času. Jděte rovnou ke konkrétnímu cíli a najděte vše potřebné na jednom místě!

Skvělou volbou jsou weby určené pro maminky! Jedná se o internetové stránky, které jsou zaměřeny pro maminky a ženy v domácnosti s dětmi. Konkrétní informace od konkrétních lidí. Články, které mohou publikovat sami maminky. Výměna osvědčených rad, tipů a triků. Právě takový komunitní web pro maminky je skvělou volbou, kde se dozvědět nové věci, podělit se s ostatními o nové postřehy nebo navázat nové kontakty a přátelství.

Diskuze, bazárek nebo recepty?

Správný web pro maminky by měl obsahovat mnoho konkrétních prvků a funkcí. Určitě by neměla chybět diskuze pro maminky. Skvělé místo pro výměnu nejnovějších poznatků, zkušeností nebo tipů. Diskutovat lze ale i o nových pracích prostředcích, problémech ve vztahu či o osvědčených radách pro pěstování květin nebo shození nadbytečných kil.

Maminky si rády sdělují i zajímavé recepty. Oblíbené recepty by tak neměly být skryty a určitě stojí za to, podělit se o ně s ostatními. Vyzkoušené jídla pro děti nebo na čem si pochutnal zrovna manžel? I to zde může mít své stálé místo.

A samozřejmě je na místě i dětský bazárek. Téměř nový kočárek je škoda vyhodit a v bazaru Vám za něj stejně nic nedají. Proč by nemohl sloužit ještě další mamince? Či se babička netrefila s velikostí oblečení pro drobotu? Šup na takový server a radost lze šířit dál.

Vyzkoušejte Maminet.cz

Na konci takového článku nelze čekat nic jiného, než konkrétní příklad takového serveru pro maminky. Vyzkoušejte tedy například Maminet.cz, kde najdete nejen zmiňované služby, ale i mnohé navíc.

Proč si mladé ženy vybírají starší muže

Proč si mladé ženy vybírají starší muže

Na ulici během dne potkáte nepřeberné množství lidí. Někteří jsou mladí, někteří starší. Spousta z těchto lidí vás něčím zaujme, ať už je to zevnějšek, styl chůze, nebo například partner, vedle kterého kráčejí. Pokud potkáte mladou slečnu, kterou za rámě vede muž ve středních letech, jistě vás jako většinu ostatních napadne, co na něm ta mladá žába může vidět?!

Někteří z nás to budou i odsuzovat, budou se domnívat, že jde pouze o finanční stránku, a s láskou či porozuměním to nemá absolutně nic společného. Ale musíme si uvědomit, že my do jejich vztahu nevidíme, nelze vše takto zaškatulkovat a odsoudit hned podle prvních dojmů. Pojďme se společně podívat na to, jaké jsou nejčastější důvody vztahu, kdy věkový rozdíl mezi ženou a mužem není až tak nenápadný.

Mladší žena a starší muž

1. Prvním možným vysvětlením je fakt, že mladá žena si vztahem se starším mužem kompenzuje otcovskou lásku, která jí nebyla dostatečně poskytována (samozřejmě je to subjektivní pocit). V tomto případě jí starší muž může poskytnout vše, co jí scházelo či schází. Ať už se bude jednat o ochranu, pozornost, nebo předávání vlastních zkušeností. Toto je podle mého názoru ten nejčastější důvod, proč mladá žena vstoupí do vztahu se znatelně starším mužem. Nejen, že je to nejčastější příčinou, navíc tento důvod v sobě zahrnuje de facto všechna možná další odůvodnění.

2. Dalším vysvětlením může být to, že mladé dívky těžko hledají chlapce stejného věku, kteří by byli i psychicky na stejné úrovni, stejně vyspělí. Není tajemstvím, že dívky dospívají v průměru o 3 roky dříve než většina chlapců. Pokud u svých vrstevníků nenaleznou porozumění, společné a vyspělé názory, či například ustálené životní hodnoty, často se pouští do vztahu s o dost starším mužem. Je to přirozené, jelikož starší muži to již mají v hlavě srovnané, v „pořádku“. Mají již stanovené své životní hodnoty, kterých se drží. Vědí, co od života chtějí, a to, přiznejme si, mladí chlapci teprve zjišťují. Starší muž v tomto případě může mladé dívce nabídnout jak diskuzi na úrovni, tak i vzájemné obohacování se svými názory a postoji

3. Ochránce, o tom bychom se zde měli zmínit. Pocit bezpečí je jedním z nejdůležitějších v našem životě. Jako dětem nám tento pocit dávají rodiče. Když dospějeme, většinou ho hledáme u svého partnera. I zde mají starší muži výhodu. Často mají již vybudované své zázemí, vědí, že dříve než se bude rozhazovat, je potřeba poplatit vše, co je nezbytné. Oproti tomu, vrstevníci mladých dívek upřednostňují většinou zábavu před povinnostmi. Díky tomuto chování může rychle nastat malér. Kdo tedy zde vyhraje na plné čáře? Ano, opět starší muž.

4. Jako poslední bych jistě uvedla zkušenosti. Každý člověk je získává během života, postupem času. Platí zde tedy přímá úměra, že čím jsme starší, tím více zkušenostmi disponujeme. Nejen, že mladé dívky mohou tyto zkušenosti od svých starších partnerů pochytit a aplikovat je také ve svém vlastním životě, ale především se díky nim mohou vyvarovat spousty zbytečných přešlapů.

Proto, pokud i Vaše dcera nyní tráví svá „nejlepší léta“ po boku staršího muže, nevěšte hlavu. Nejen, že do života jí to možná přinese více než vztah s vrstevníkem, navíc, jistě dospěje a sama sebe pozná lépe.

Není tajemstvím, že tyto vztahy zpravidla jednou skončí, ale o zkušenosti, které v době trvaní nabude, o ty již nikdy nepřijde. A kdo ví, možná právě tyto zkušenosti budou jednou stěžejní, až přijde čas na péči o rodinu a manželství…

Tvorba vánočního, novoročního přání

Tvorba vánočního, novoročního přání

Každým rokem posíláte vánoční či novoroční přání, které kupujete, ale letos jste si nevybrali, žádné se vám nelíbilo. Co teď s tím? Vyrobte ho!

Enkaustika

Jednou z neobvyklých metod je enkaustika, která je stará již více než 4000 let, ale u nás se zatím moc nerozšířila. Jedná se o techniku, při které se používají voskovky a žehlička – ta by měla být stará, protože na ní budete rozpouštět voskovky.

Celá metoda tedy spočívá v nanášení voskovek na rozehřátou žehličku. Voskovky se při styku s horkou plochou rozpustí a žehlička se následně přiloží na papír, ze kterého budete vytvářet přání. Voskovky se otisknou na papír nebo jinak rozmažou. Barvičky lze nanášet i jednotlivě a v různém množství a vytvářet tak rozmanité kreace. Takto se nemusí zhotovovat celá přání, ale dá se z nabarveného kousku vystřihnout například hvězdička nebo stromeček, který se následně nalepí na hotové přání, třeba z jiného barevného papíru.

Ručně vyrobený papír

Takovéto ornamenty se dají vystříhat i z ručně vyrobeného papíru. Do misky s vodou se natrhají staré noviny a nechají se rozmočit. Noviny se buď roztrhají na hodně malé kousky, nebo se po rozmočení rozmixují mixérem tak, aby vznikla jemná hmota, podobná kaši.

Následně se směs přelije přes sítko nebo formu tak, aby se z ní vytvořila rovná plocha (aby to vypadalo jako list papíru). Převálí se válečkem, aby se vytlačila přebytečná voda, a nechá se uschnout. Pozor, aby se papír při sušení nezkroutil. Takovýto papír nebude nikdy zcela hladký, ale dá se hezky nazdobit. Můžete z něj vystříhat různé ornamenty, nabarvit ho barvami nebo na něj nalepit koření jako je mletá skořice, hřebíček, nebo jiná koření, která přání krásně provoní.

Voskovky, barvy na sklo

Dalšími variantami výroby přání můžou být obyčejné barvy na sklo, kterými se dá pokreslit přání stejně krásně, jako voskovkami a dokonce bez použití žehličky.

Děti ve školách často používají řezačky na papír, pomocí které vytváří sněhové vločky, či stromečky. Pro ty, které nebaví vystřihovat nůžkami je tato řezačka ideální. Je praktická a rychlá a vytváří krásné výstřižky, které můžete nalepit na svá přání.

Tvořit se dá i obyčejnou děrovačkou na papír. Buď můžete do přáníčka vystříhat dírky, nebo to, co nastříháte použít jako na přání jako sníh. Nebo si jednoduše nakupte barevné třpytky, na přáníčko lepidlem nakreslete na přáníčko ornamenty a vysypte ho třpytkami. S kvalitním lepidlem vám třpytky neopadají a vydrží dlouho.

Nakonec můžete přání ozdobit stuhami, nálepkami, razítky či přidat nápis. Čeho byste se ale měli vyvarovat, jsou motivy, které se na Vánoce nehodí. Uschlé listy, vypadají na papíru krásně, ale nehodí se vánoční přání, stejně tak obrázky se sluníčkem či motýlem. Naopak na místě jsou sněhuláci, stromy, hvězdy, sníh a dárky nebo sob.

Má vaše dítě problémy s češtinou?

psaníHáčky, čárky, interpunkce, koncovky. Všechny to určitě známe. Snažíme se vysvětlit dítěti, kde má být y,a,i. Ale stejně to nepochopí. Jsem zastánkyní a to i u matematiky, že je nutné dítě učit na cvičení. Nepochopí to, dokud nepopíše tři, nebo čtyři sešity. Ale dnes je jiná doba. Dítě sedí za počítačem a tužka a papír pro něho neexistuje, jen ťukají a klikají do PC . Domácí úkoly či jiné učení odkládají vždycky na dobu, kdy už by měly jít spát. A ráno budíme a taháme z postele malé mrtvolky s kruhy pod očima. Ale proč je tahat od jejich „přirozeného“ prostředí před monitorem?

Místo popsání papíru a sešitů s nimi dělejte cvičení na internetu. Tato metoda se mi osvědčila. Stačí si s dítětem na chvíli sednout a udělat tři nebo čtyři cvičení za den. Zde je pár skvělých webových stránek, které vám s ČJ pomohou :

S tchyní v jedné domácnosti

tchyneKaždičký sní o hezkém bydlení se svojí polovičkou v krásném domku či v bytě. Ale co když přibude navíc ještě jedna osoba? Příchod malého stvoření každičký pár asi uvítá, je však vždy vítaná tchyně? Není to pokaždé dobrá zpráva pro druhou polovičku, jestliže je mu oznámeno rozhodnutí i dotaz, který se bude týkat přistěhování tchyně do teritoria, jenž mělo být místem, kam byste se rádi po práci či po celodenní patálii vraceli.

První na řadu přijde diskuse:

  • Jak dlouho se tu zdrží? (Je to krátkodobé či dlouhodobé?)
  • Co tu bude vůbec dělat? (Bude aspoň pomáhat s domácností?)
  • Přispěje nějakou korunou na chod domácnosti? (Kolik přispěje na domácnost?)
  • Bude hlídat děti? (To si budeme moct někam večer vyjít?)

Asi těch otázek bude kladeno spousty, ale konečná odpověď bude znít ano nebo ne. Pokud ihned rozhodne, že tchyni u sebe doma nastěhovanou nechce vidět, je možné, že buď má zkušenosti se společným bydlení s matkou svého protějšku z dřívějšího vztahu, a nebo je informován od svých přátel, že to nedělá vždy dobrotu. Taktéž může být delší dobu na ni háklivější, a kdyby si ji tak připustil k tělu a viděl ji každičký den, mohlo by dojít k rozchodu manželů či k prasknutí nervů zetě nebo snachy a mohlo by dojít i k nejhoršímu.

Co se stane, když padne slovo: ANO. „Ano, tvoje matka s námi může bydlet.“ Tak asi neví zatím do čeho jde. Třeba se však jedná o takovou, která patří mezi ty nejlepší tchyně na světě. Kdo by si takovouto osobu nepřál. Ale odeberme se zpět, kdy nevíme jak se tchyně bude chovat ve společné domácnosti a tudíž chceme udělat radost svému protějšku a přistěhování povolíme.

Jak se asi zachová, když opomineme, že nemáme tu nejlepší tchyni na světě? Co jako první nás by mohlo štvát? Její všudypřítomné názory, když třeba pár mezi sebou řeší něco soukromého, co se týká jenom jich dvou. Snad každá matka bude v diskusi na straně své dcery nebo syna, pokud nevidí nějaké výhody ze strany druhé. Když takových to situací proběhne víc, asi dojde co nevidět k tomu nejhoršímu, což je rozchod páru či rozpad manželství.

Další spouštěčem může být matčina přehnaná starostlivost. Kdy od ní padají otázky typu: „Jsi pořádně oblečená? Neutrácíš moc?“ a další. Některé tchyně mohou strašně rády uklízet, což není nic špatného, ale když k tomu má padesát proslovů, že jste nepořádný, jak můžete v takové špíně bydlet, vždyť se to tu hemží samými bakteriemi atd., tak to nepotěší asi nikoho. Buď vybouchnete a pohádáte se se svojí tchyní či vaší matkou, a ta se zklidní a nebude tak aktivní v uklízení a mít přehnané představy o tom, jak váš byt vypadá, a nebo se rozhodne sama o odchod, neboť si třeba připadne hodně dotčená, vždyť ona pro vás chtěla to nejlepší a vy se jí odvděčujete řevem.

Těch situaci opravdu může nastat hromadu, které budou mít za následek, že budete nenávidět svojí tchyni. Může se vám klidně plést do vychovávání dětí, neboť oni měli jiný režim. Takže s vámi nebudou chtít sdílet stejné názory. Nemusí sdílet vaše náklady na domácnost, které pro ně mohou být v některých věcech zbytečné čili jako byste vyhazovali peníze oknem. Třeba si chcete pořídit novou technologii, která by vám zpříjemnila volné chvíle například počítač s internetem. Pro ně je to cizí vesnice, ale pro vás je to možnost využít tuto technologii i pro snadnější zjišťování věcí, nad kterými byste strávili více času, kdybyste je museli oblítávat sami.     Tak si zajdete na internet a vše si v pokoji najdete. Oni však tuto situaci nevidí a myslí si, že si pořád jen na počítači hrajete a nestaráte se o jiné věci.

Když to vše shrneme, tak je dobré si nechat připustit tchyni k tělu tak, že by s vámi bydlela či nikoliv? Asi nejlepším rádcem je sama zkušenost, která vám poradí, jaké by to asi bylo, neboť nejsou všechny tchyně stejné, co si budeme o tom povídat.

Jak na početí miminka

Jak na početí miminka

miminkoŘeknu vám svůj příběh.Jsem obyčejná ženská která stejně jakákoliv jiná zatoužila po děťátku.Partnera jsem měla, bydlení také a tak nebyl důvod proč čekat. S manželem jsme se na miminko moc těšili, Jméno bylo jasné, první chlapeček se bude jmenovat Románek.

Ale Románkovi se k nám nějak nechtělo.A tak jsem zkoušela vše možné a nemožné od zázračných čajů po svíčky aby se nám naše přání co nejdříve vyplnilo. Po zdravotní stránce nebyl důvod proč by se otěhotnění nemělo povést a tak jsem se rozhodla že naše šance podpořím tzv.cvičením podle Mojžíšové.

Bylo to příjemné uklidňující cvičení a skutečně výsledek se dostavil po necelých 2 měsících.Hned jsem tušila že si Románek dal říci. Těhotenství jsem si užívala, odpočívala a chodila na těhotenské cvičení kde jsem poznala spousty nových kamarádek. A přišel den D.Poslali mě do nemocnice na vyvolání porodu a hned druhý den jsem držela v ruce svoje vytoužené miminko.

tehotne-briskoTo jsem ještě netušila že brzy malému Románkovi přibude bráška Petříček.Otěhotněla jsem po 9 měsících docela neplánovaně,ale i tak jsme se na Petříčka moc těšili. Kluci byli dvojka jen manželovi chyběla holčička a tak jsme se po necelém roce opět pustili do snažení. Hned ten měsíc se zadařilo a já byla opět těhotná.

Bylo to náročné těhotenství a tak jsem byla štastá že je to už konečně naposled. V létě jsem porodila nádhernou holčičku – Alenku.Bylo to zlatíčko, tatínkův miláček. Pomalu jsem prodávala věcičky a těšila se že se za 2 roky podíváme všichni k moři. Ale osud to chtěl jinak. Po 6 měsících a naší malé nehodě jsem nabyla neblahé tušení a tak jsem si koupila těhotenský test.

Nemusím říkat co mě napadlo když tak ihned naskočily 2 silné čárky. Alence bylo 6 měsíců a já už byla po tom všem skutečně unavená.

Ale i tak po týdnu kdy jsem se s těhotenstvím smiřovala se mi vše urovnalo v hlavě a začala jsem se na nového člena do rodiny docela těšit. Je to neuvěřitelné jak jsme byli požehnáni.Asi to tak mělo být,aspon Románkovi,Petříčkovi Alence ani Michálkovi nebude nikdy smutno.

 

Jak odehnat potomky od počítače

deti-a-pocitacOtázka, která už napadla stovky matek, a málokdo zná odpověď. Co s dítětem či dospívajícím, který odmítá vstát a opustit ten jeho tolik oblíbený a milovaný počítač?
Vždy si najde výmluvu typu za chvíli, ještě si musím něco dodělat do školy, všichni moji spolužáci mají svůj notebook, jen já mám s rodiči společný v obýváku.Nepomáhá nic…
Ani po dobrém, ani po zlém….Nemá asi cenu psát, že když mu dáte časový limit např. tak na dvě hodiny, je to k ničemu. Dvě hodiny utečou jak nic a vaše ratolest hraje dál hry, je přihlášená na sociální síti a vesele komunikuje se všemi vrstevníky a vy se můžete vztekem zbláznit.

Nezabírají triky ani jako potřebuji vynést koš, zajdi koupit něco k večeři, či cokoliv jiného. Nevidí, neslyší vaše dítko žije virtuálním světem, který jsme my jako děti neznali a kolikrát nechápeme, proč je tomu tak. Bohužel v dnešní době je znalost počítače nejen pro děti, ale i pro nás dospělé nutnost, bez které se někdy těžko obejdeme.

Každá doba si žádá své, ale nikdy není na škodu s dítětem komunikovat a snažit se najít společnou dohodu. Mně se jako matce dvou dospívajících dětí a jednoho, podotýkám jednoho počítače podařilo částečně najít řešení.Nevím, jestli k oboustranné spokojenosti, ale zatím to tak vypadá. Vyžaduji vždy pomoc v domácnosti a pak se dohodneme  na daném čase, který může strávit každý z mých potomků na počítači. Někdy  to jde hladce, někdy je to horší. Chce to s nimi řešit a komunikovat i když někdy je to opravdu nadlidský čin.

Sami to asi znáte, když vaše dcera přijde ze školy a nemá náladu a syn chce jít na rande s holkou a vy jste si zrovna  naplánovala práci doma, nebo na zahrádce s kterou vám samozřejmě budou pomáhat.Ty jejich pubertální řeči si musí vyslechnou každý rodič, jako že zrovna měli něco v plánu, až příště, musí se učit a bůhví, co , však to znáte….

Mějme na paměti, že ani s námi to rodiče kolikrát neměli lehké, zavzpomínejme si na naše mladá léta, co jsme vyváděli, taky jsme nebyli andílci se svatozáří. Dnes je sice horší doba, pro dítě všude plno nebezpečí, drogy, násilí, to za našich let, tak nebylo, samozřejmě, že se o ně bojíme, jenže….

Právě toto hrozný období života jim dává pocit, že jsou  nebo brzy budou dospělí a zkouší věci, nad kterými se nám kolikrát tají  dech. Asi je normální, že zkouší první cigaretu, ochutnávají tajně rum z našich zásob na pečení a lžou a myslí si, že nic nepoznáme. Mějme trpělivost a snažme se s nimi vycházet, jsou to naše děti, které jaksi moc rychle vyrostli a nás to zaskočilo a najednou s nimi tříská ta hrozná puberta a my trpíme  s nimi.Každým dnem čekáme, s čím novým nás zas zaskočí či překvapí a jsme z toho na prášky.

Vždy si raději mysleme, že ten počítač není tak nebezpečný jako marihuana, pokud se tam dítě samozřejmě neseznamuje s pochybnými existencemi, že ani ta televize, či řvoucí a uši trhající hifi věž v bytě naplno není až tak hrozná. Když mluvím s matkami kamarádů našich  dětí, zjištuji, že jsme na tom vlastně všichni podobně. Všude to probíhá podobně, jak s přístupem na počítač,návštěvami, které byste si ani přes práh bytu vy sama nepustila a nervy rodičů stejně.Každý rodič si říká,proč právě u nás?

Snažme se to ve zdraví přežít, najít s potomkem společnou řeč, i když je to někdy moooooc těžké a čekejme, až toto hrozný období přejde a konečně dostane rozum, i když vím, že někdy to trvá opravdu dlouho. Pamatujme, že když nejde o zdraví, nejde vlastně o nic, však jejich děti jim to taky jednou vrátí. A pak si přijdou stěžovat nám, co s nimi prožívají za trable a my se můžeme usmívat a vzpomínat na ty jejich zážitky.

Rozvod a jeho vliv na děti a dospívající mládež

rozvodRozvod a jeho vliv na děti a dospívající mládež

… prvotní otázka: „ Proč se dotyčný pár vůbec bere?“ mi přijde, vlastně ani nepřijde zrovna na místě.  Jak můžou vědět, že se za 15 let rozvedou, že ano. Je až k nevíře, že téměř každý 3. pár v republice je rozvedený. Vzpomeneme-li si na TEN den, kdy slibovali, jak spolu zůstanou „ i ve stáří, i v nemoci,… do konce života…“, tak je to docela paradox, nemyslíte?

Ano, dejme tedy tomu, že se onen pár musí rozvést, jelikož něčí „nezkrotitelný opeřenec“ se musel jít někam proletět. Musí… Nemusí, jenže se to zdá jako jediné a nejlepší východisko.

rozvod-srdceJedním z největších problémů jsou ovšem děti. Ony to vždy všechno vidí, a nejhůř snáší. Ony jsou těmi, kdo tím nejvíc trpí. A proč? Kvuli sobeckosti rodičů? Každá mince má dvě strany ale děti jsou malé a snaží se vztřebat skutečnost, že se jim vlastně hroutí celý jejich svět. Věškeré jejich jistoty a zázemí jsou rázem pryč.  Ale ony na to časem příjdou, jen to chce ten čas. V tomto případě se nejvíce hodí „Čas, je nejlepší lékař.“

Osobně jsem toho názoru, že na každém dítěti zanechá rozvod rodičů nějaké „stopy“, které je do budoucího života změní.
A po rozvodu? No vlastně i v jeho průběhu následuje majetkové vyrovnání a jeden z rodičů začne platit alimenty. Ted se dostávám k té sobecké části, jelikož lidi umí být opravdoví skrblíci a dokáží šetřit i na vlastních dětech. A mezi tím si tzv.“uklohnit“ ještě další dvě a následně plakat , jak nemá ani na ty alimenty. Tohle je vážně sobeckost. Ale na každého jednou dojde, ať už chce nebo nechce…

[hana-code-insert name=’468×250′ /]

Registrované partnerství a adopce

Nejsem žádný profík zabývající se navážno určitým tématem. Jen se dívám kolem sebe, poslouchám lidi a sleduji jejich reakce. Mimiku tváře, postoj. Lidé jsou jako kniha. Dá se v nich snadno číst.

 

Nedávno jsem vyslechla rozhovor o možnosti adopce párů, kteří žijí v registrovaném partnerství. Z vyposlechnutých reakcí mi bylo všelijak. A tak jsem se celou cestu domů zaobírala tím, proč ano a proč ne.

 

Já osobně v tom nevidím problém. Už jsme dlouho po revoluci a strašák v podobě komunistického názoru na homosexuály by měl být dávno zapomenut. Jenomže není. Marně se ptám proč.

[hana-code-insert name=’468×80′ /]

V čem jsou ti lidé jiní, než my ostatní? V ničem. Mají stejný počet končetin, jejich DNA je je ve stejných kolejích jako ta naše, krev mají červenou. Tak v čem? V tom, že ve své ložnici a ve své fantazii upřednostňují osoby stejného pohlaví? Tak ať. Kdo to nechce vidět nebo si to připustit, tak ať jim do ložnice neleze. Jistě, někteří muži můžou být až moc zženštilí a ženy naopak, ale to jen u valné menšiny. Na naprosté většině to nepoznáte. Ti statečnější se k tomu veřejmě přihlásí a jsou hrdí na to, kým jsou. Bohužel u většiny ještě převládá předsudek z dob minulých, že je to něco špatného.

Když se začalo uvažovat o registrovaném partnerství, tak jsem tomu tleskala. Proč by měly mít výhody společného svazku jen oddaní lidé?

Nemůžu opomenout i ten fakt, že naprostá většina takto „postižených“ lidí, má dar dělat život lepším. Podívejte se do řad umělců, zpěváků, malířů, herců. Mají jiné cítění. A to je dobře.

Jakmile jsme rozdýchali registrované partnertví, přišla na přetřes adopce dětí. A i když si myslím, že jsme celkem liberální stát, tak tohle moc lidí nezkouslo. A opět se ptám proč?

Dětské domovy a jiné instituce jsou plné dětí, které nikdo nechce. A tady je možnost je přivést do normálního života. A co na tom, že by měly dva táty nebo dvě mámy. Učily by se žít normální život. Nikdy jsem nikde neslyšela a ani nečetla (ale je možné, že mi něco uniklo, neb bulvár nepatří k mému oblíbenému čtení), že by nějaký homosexuál zneužil nebo týral dítě. Že by si na něm léčil své komplexy, vztek, nenaplněné touhy. Tohle všechno se dočítám jen o heterosexuálech. A tito lidé mají daleko pohnutější myšlení.

 

Osobně si myslím, že děti, které by vyrostly v registrovaném partnertsví by měly větší rozhled, byly by citlivější a vnímavější ke svému okolí.

 

A proto opět tleskám a fandím. Je to totiž jen o pohledu na člověka a ne o tom, promiňte mi ten výraz, kdo co kam strká a na koho při tom myslí. Život je o srdci a to tihlé lidé mají.

 

Autor: Lenka

[hana-code-insert name=’468×250′ /]

Svátky – Den otců

Den otců

Den otců

Víte, že třetí neděli v červnu mají svátek všichni tatínkové? Letos Den otců připadá na 19. června.

U nás se zatím oficiálně neslaví, ale do povědomí maminek, dětí i tatínků se pomalu, ale jistě s přibývajícími lety pomalu vrývá.

Ve světě si tento svátek připomínají od roku 1972. Legenda říká, že v Americe žila rodina, která měla šest dětí. Matka brzy zemřela a všechny děti s láskou a péčí vychoval jejich otec, Wiliam Smart. Jedna z dcer se poté rozhodla otci poděkovat tím, že uspořádala oslavu na jeho počest. A takhle se údajně začal slavit den otců.

Vzpomeňte tedy v neděli na svého tatínka, dědečka, tatínka vašich dětí a udělejte si hezký den, aby věděli, jak moc pro nás a jejich děti znamenají!Zákusek

[hana-code-insert name=’300×250′ /]

Jak naučit dítě jezdit na kole

Dětské kolo

Jak naučit dítě jezdit na kole

Taky jste s rozběhem jara nastoupili na často nelehký úkol, a to naučit vaše dítě jezdit na kole bez pomocných koleček? Pohled na rodiče běžícího za dítětem se strachem v očích a jazykem na triku je mnohdy úsměvný, ale kdo měl již možnost dítěte učit jezdit, jistě s “nebohým“ rodičem i soucítí.

Pokud vás učení čeká, máme pro vás rady a zkušenosti, které vám jistě pomůžou a ušetří fyzickou i psychickou stránku vás i vašeho dítka.

Jak vybrat kolo pro děti

Šlapání a rovnováha

Tříkolku dítě dokáže zvládnout již od dvou let, záleží na tom, jak je pohybově zdatné. Postačí, když ji zatím dítěti necháte v pokojíčku, kde se mu bude jezdit jednoduše, bez náročného terénu. Důležité je, aby dítě přišlo na to, jak zvládnout kruhový pohyb při šlapání. Během příštích několika týdnů to jistě zvládne.

Dalším důležitým prvkem pro samostatnou jízdu je udržení rovnováhy. Zde pomůžou odrážedla, které vypadají jako kolo, ale jsou bez šlapátek a řetězu. Nepleťme si je s plastovými odrážedly na třech kolech! Dítě sedí na sedátku jako na kole, ale místo šlapání se odráží. Po pár týdnech naberou jistotu, udržení rovnováhy přestane být problém a děti zkouší co dovedou. Vyhledávají kopečky, mírné dlouhé svahy, louže,…

[hana-code-insert name=’468×80′ /] 

Výběr kola a trasy

Po zvládnutí výše zmiňovaných dovedností přichází na řadu klasické kolo. Dítě jej často zvládne za pár hodin, protože vše důležité už umí. Je třeba dbát na to, aby dítě z kola dosáhlo na zem, tak, jako to bylo při odrážedle, aby v případě hrozícího pádu dosáhlo okamžitě celými chodidly na zem. Dopilovat budete muset právě nastíněné zastavování, ale také samotný rozjezd. Tady bude třeba delší asistence.

Trasa, kterou zvolíme pro učení jízdy by měla být rovná, bez kamenů, nejlépe asfaltový. Zkontrolujte i nenadálé nerovnosti, jako jsou třeba výmoly, praskliny… Mělo by jich být co nejméně. Nezapomínejte na přilbu a pokud jste již pořídili i rukavice a chrániče kolen a loktů, ušetříte dítě případných oděrků, které hrozí díky pádům, jichž bude ze začátku pravděpodobně dost.

Jak vybrat dětské kolo

Jaké kolo vybrat?

Kolo musí mít správnou velikost v poměru k výšce dítěte – pro tříleté děti je nejvhodnější kolo s 12ti palcovými koly. Brzda je nejlepší zadní protišlapná. Přední brzdy jsou dá se říct zbytečné, protože děti v tomto věku ještě nemají dostatek síly na zmáčknutí brzdy. Při současném řízení a držení řídítek je to ještě těžší.

Kolo by mělo být vybaveno i odrazkami, blatníky, zvonkem, osvětlením a nesmí chybět kryt na řetěz!

Díky kolu se děti stanou opět samostatnějšími, pohyblivějšími, budou mít další možnost zábavy, rozvoje a třeba že jsou někdy začátky jízdy složité, jistě se vyplatí jak pro děti, tak pro rodiče.

Jaké vyberete kolo Vy? Myslíte si, že pomocná kolečka raději ano nebo ne?

[hana-code-insert name=’468×250′ /]

Den matek – Vše nejlepší

Rozkvetlá louka

Den matek – Vše nejlepší

Ať už jsou to maminky čekatelky, čerstvé maminky, maminky „náctiletých“ dětí, nebo maminky ve zralém věku, všem přejeme zdraví a lásku!

[hana-code-insert name=’468×80′ /]

Pokud vás zajímá historie tohoto svátku, tak zde je převzatý text z online encyklopedie Wikipedie:

Den matek: Historie

Den matek je den, kdy vzdáváme poctu našim matkám. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů.

V Československu se začal slavit tento svátek v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po 2. sv. válce byl zatlačen do pozadí komunisty propagovanými oslavami Mezinárodního dne žen, ve zkratce MDŽ (slaveného vždycky 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně.

Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.

Zdroj: Wikipedia.org

[hana-code-insert name=’468×250′ /]

 

Dětský nábytek pro zdravý vývoj vašich dětí

 

Dětská postýlka

Dětský nábytek pro zdravý vývoj vašich dětí

Počet dětí se špatným držením těla a problémy s páteří se stále zvyšuje. Pokud se chystáte na přípravu, nebo reorganizaci dětského pokojíčku, měli byste pečlivě zvážit, jakou postýlku či postel vyberete, na čem budou děti sedět, u jakého stolu kreslit a psát domácí úkoly.

Dítě není zmenšený dospělý. I když si to snažíme připomínat často, člověk se do tohoto faktu špatně dostává, vžívá. Je nevhodné přetěžovat svalstvo malých dětí předčasným sezením, postavováním, nebo chůzí. Názory odborníků na různá sedátka, chodítka, pomůcky pro učení sezení a chůzi jsou různé,  žádný z nich ale neřekne, že by to dítku přímo prospívalo.

Jak vybrat postel?

Dětská páteř se stabilizuje až v 10ti letech.

Dětská postel a pokoj

Pro děti do tří let je nejvhodnější postýlka s kvalitní matrací (novou, ne zděděnou, nebo dlouze uskladněnou na půdě), kvalitní konstrukcí, která je pevná a zdravotně nezávadná (např. dřevo může být ošetřeno jen zdravotně nezávadnou barvou, nebo lakem) a dítě je nemůže náhodným nebo úmyslným tahem povolit, rozebrat… Příčky v postýlce by měly mít zaoblené (buď kulaté, nebo oválné), aby se dítě neuhodilo. Stejně tak je dobré pořídit do postýlky bezpečnostní mantinel, který připevníme na vnitřní stranu postýlky a dítě tak má „vypolstrované“ prostory kolem hlavičky. Mantinel je běžně pratelný, takže při ušpinění jednoduše vyčistíte.

Děti od tří let už by měly mít svou postel o klasických rozměrech 90 x 200 cm. Je vhodné vybrat postel s přídavnou zábranou proti pádu (jde odstranit) a opět s kvalitní matrací.

Je potřebné lůžko pravidelně čistit a provětrávat. Např. alergickým dětem bychom měli převlékat povlečení polštáře jednou týdně. Pokud nemusí být polštář a přikrývka nutně ukryty (např. při návštěvě) ve spodní části postele, je lepší mít peřinu rozhozenou na posteli, nebo přehozenou, aby se provětrala. Praktické jsou i snímatelné prací potahy, které lez k matraci zakoupit, které lze při znečištění kdykoli vyprat.

Sezení dětí

Dětská židlička

Malé děti je vhodné posazovat do jídelních židliček, které byly testovány jak na zdravotní nezávadnost, tak na stabilitu. Dítě často při jídle vymýšlí „hezké“ kousky a židlička musí tohle všechno doslova ustát! Měla by být snadno omyvatelná, pokud obsahuje polstrování, bývá potaženo pogumovanou nebo jinou voděodolnou látkou. Na zvážení taky je, jestli chceme židličku se stolečkem, nebo ne. Stoleček není třeba, pokud dítě přistavujeme pravidelně k jídelnímu stolu. Pokud chceme ale dítě krmit kdekoli v prostoru, přítomnost stolečku je neocenitelná.

U starších dětí je taktéž důležitá stabilita židle (nejen u pracovního stolu) i udržovatelnost sedáku a kostry. Při koupi tohoto nábytku bychom měli vždy nakupovat s ohledem na výšku dítěte.

I stůl může být „zdravý“

Povrch by neměl být lesklý, aby neodrážel slunce a neoslňoval. Opět pamatujme na oblé hrany, udržovatelnost a zdravotní nezávadnost pracovní plochy. Ideální je stůl s nastavitelnou výškou, kterou přizpůsobujeme růstu dítěte. Důležitý je i úložný prostor, jako například přihrádky a šuplíky.

Tabulka pro výběr stolu a stoličky

Výška dítěte v cm Výška stolu (cm) Výška sedáku (cm)
113 – 127 52 30
128 – 142 58 34
143 – 157 64 38
158 – 172 70 42
179 a více 76 46

Pořídily jste svým dětem zdravý nábytek, máte to v plánu nebo si myslíte, že to není potřeba?

Kočárky pro sourozence a další způsoby přepravy

Kočárek pro sourozence

Kočárky pro sourozence a další způsoby přepravy

Čekáte druhé děťátko a netušíte jak  to s nimi budete zvládat? Péče o skoro dvojčátka je náročná doma, natož venku. Naštěstí je na trhu spoustu super vynálezů, které usnadňují život těhotným i maminkám už narozených dětí.

Malá pomoc

Pro maminky, které nechtějí investovat tisíce korun do nového dvojkočárku, nabízí dnešní trh různá sedátka, stupátka která se pomocí jednoduchého mechanismu připevní ke kočárku a tak snadno přepravíte obě dvě dětičky kamkoli potřebujete. Sedátka se pohybují v řádu několika stovek až tisíc korun.

Sedátka a stupátka

Lascal stupátko

  • Nejznámější je asi stupátko neboli „Skateboard“

Po zkušenosti s touto super věcičkou na ni nedám dopustit. „Skejtík“ je příhodný především pro děti, které už stabilně chodí a umí aspoň trošku poslouchat. Použitelný je tedy pro děti mezi 2 – 2,5 roky a 3 – 3,5 roky. Důležitá je váha, která by neměla překročit – 15 kg.

Čekáte-li miminko a starší sourozenec se bude pohybovat v tomto věku tak je skate tím pravým řešením pro vás a není potřeba kupovat drahý sourozenecký kočárek. Cena nového kousku se pohybuje okolo 1500-2500 Kč. Použité seženete třeba na Aukru za pár stovek.

  • Obdobným řešením je „Buggypod“ – přídavné sedátko

Sedátko je možné začít používat už od velmi raného věku staršího sourozence tudíž je vhodné pro maminky které mají děti skutečně velmi brzy po sobě. Sedátko je doplněno fixačními popruhy které zajišťují bezpečnost děťátka.

Používat ho mohou děti od té doby co jsou schopné samy sedět. Průměrné 9 měsíční miminko není problém přepravovat tímto způsobem. Jeho velikou výhodou je, že ho jednoduchým způsobem můžete upevnit ke kočárku a udělat ho skoro neviditelným. Stejně jednoduchým způsobem ho zase rozložíte. Cena buggypodu se pohybuje okolo 4000 Kč.

  • Sedátko na hlubokou korbičkou

Tato dřívější dobou inspirovaná metoda převozu dětí, kdy se starší prostě posadí do korbičky k nohám miminky, je rovněž dalším možným řešením jak se s dětmi dostat kam potřebujete. Sedátko na korbičce je však trošku méně praktické, protože brání výhledu na miminko a také manipulace je složitější. Tuto variantu považuji spíše jako přechodné řešení a velmi dočasné.

Sedátko je vhodné pro děti od 1-2,5 let. Je omezeno nosností do 15kg. Cena sedátka se pohybuje okolo 2000 Kč.

Šátky a nosítka

Baby vak

„Babyvak „– Když jsem uvažovala o vhodném nosítku pro naše miminko, tak mi všichni doporučovali „Baby vak“  – Samozřejmě jsem si ho pořídila, protože se mi jeho používání zdálo super jednoduché a vázání šátku ve mně vzbuzovalo hrůzu.

Bohužel pro mě, byla to chyba. Mrňous v něm nechtěl být. Používat jsem ho začala až okolo jeho 4 měsíců, kdy nošení v něm docela zvládal. V tu dobu už byl na moje záda ale těžký a díky nerovnoměrné zátěží jsem to vydržela velmi krátce.

Cena tohoto nosítka se pohybuje okolo 800 – 1000 Kč a používat se dá údajně už od narození do 3 let. Skutečnost je spíše taková, že je vhodný pro děti od 3-4 měsíců do 1 roku.

Šátek na nošení dětí

„Šátek“ – Přestože se může zdát jeho užívání složité, já jsem s ním byla nadmíru spokojená. K používání šátku není nutné dělat si hned kurz, bohatě postačí trocha šikovnosti a návody na úvazy z Youtube. K běžnému používání vám postačí 2-3 úvazy.

Nabídky šátků na internetu jsou obrovské a jejich ceny se pohybují v řádech několika stokorun až tisíců. Pro začátečníka je vhodné si šátky vypůjčit a vyzkoušet, než do něj investujete. Je možné, že právě vy se stanete milovnicemi nošení dětí v šátku.

Většina dětí tuto metodu snáší dobře a díky rovnoměrnému rozložení váhy jí dobře snesou i vaše záda. Používat ho můžete vlastně od narození do několika let věku dítěte.

„Jiná nosítka„ – sem patří další spousta nosítek jako jsou krosničky, manduky apod. I takto se dají děti přenášet. Bývají tak často spokojenější, díky blízkosti u maminky a pěknému výhledu, který se jim nabízí. Vkládání do nich je snazší než vázání šátku a rozložení váhy stabilnější než u babyvaku. Cena se pohybuje okolo několika tisíc korun a nosit děti můžete od několika měsíců do několika let.

Dvojkočárky

Nákladnější investicí pro maminky je pořízení dvojkočárku. Ty levnější zástupci se pohybují v řádu několika tisíc korun, ty dražší pořídíte i za cenu okolo 20 000 Kč.

Kočárky se liší svou výkonností, funkcemi, váhou. Dvojkočárky se vyrábějí buď s korbičkami za sebou či vedle sebe.

Když si vezmete váhu kočárku minimálně 10 kg a přičtete dva prcky, bude brzy celková váha ke 40 kg a není žádná sranda takové monstrum ukočírovat. Bydlíte-li v paneláku a nechcete kočárek nechávat ve společných prostorách, do výtahu se dostanete jedině s korbičkami za sebou.

Takový trošku jedinečný kočárek který hodně maminek považuje za super novinku je Phil&Teds ProVibe.

 

Kočárek Phil & Teds Pro VibeTento kočárek má velikou výhodu ve své váze a své mimořádné skladnosti. Váží okolo 10 kg a díky svému uspořádání odpovídá velikostně normálnímu sporťáku. Beze sporu další velikou výhodou je použitelnost pro miminko, staršího sourozence a i skoro dvojčátka a poté co už není potřeba dvojkočárek, tak se jednoduše předělá na sporťák.

Malou nevýhodu bych viděla v tom, že má málo úložného prostoru a také to, že je jako trojkolka méně stabilní. To poznáte nejvíce při najíždění mezi silnicí a chodníkem. Kola má sice nafukovací, ale ve městě se občas nyvhnete píchnutí. Naštěstí vám to opraví jako běžné kolo.

Uspořádání nemusí vyhovovat větším miminkům, kterým potrvá déle než se naučí sedět. Uložení v „troubě“ v lehu není pro 8 měsíční miminko zrovna tím nepříjemnějším řešením. Klasické dvojkočárky sice tyto neřesti nemají, jejich problémem je spíše velikost, váha a také to že po několika měsících už nejsou potřeba a tak investice do nich je trochu vysoká oproti době jeho skutečnému využití.

Jaká je nejlepší varianta?

Důležité je posoudit vaši finanční situaci, věk sourozenců a podle toho zvolit co vám bude nejvíce vyhovovat. Není na škodu si co nejvíce variant vyzkoušet a pak se rozhodnout. Určitě máte v okolí kamarádku, která podobnou zkušenost již absolvovala. Pokud chcete ušetřit, můžete koupit kočárek použitý a největší výběr je zase na Aukru.

Jak přepravujete své děti vy? Máte dvojkočárek nebo to zvládáte se stupátkem?

Pro ženy, které touží po dítěti a rodině

Pro ženy, které touží po dítěti a rodině

miminko botičky čepičkaDříve či později i ty nejzapřísáhlejší z nás zatouží po tom moci si ve své náruči chovat a mazlit svoje vlastní robátko. Máte – li na ruce snubní prstýnek, zajištěný rodinný příjem a hodného partnera, není nic jednoduššího než se do plánování rodiny pustit.

Co si však počít, nenalezly jste-li doteď toho pravého a vašeho biologické hodiny neúprosně tikají? Všichni příhodní partneři jsou buď ženatí nebo naprosto zmizeli z vašeho okolí. A ti zástupci mužského pohlaví, kteří by zájem o párování měli, se vám nezačnou líbit ani v případě že byste zavřela všechny 4 pomyslné oči.

Jako nic v životě ani tento souboj s osudem nyní nesmíte vzdát. Kdo hledá najde. Nepotkáte ho dnes nebo zítra. Pokud ale budete pokoušet své štěstí a budete si věřit tak se ten pravý muž najde i pro vás.

Jak najít toho pravého muže

  • To je právě to. Všude a nikde. Chcete–li najít skutečného muže, se kterým byste měla zájem i jiný než jen prožít báječnou noc, nevynecháte žádnou šanci.

Schovaná doma na gauči s nosem v knížce toho svého prince nikdy nenajdete.

  • Choďte ven do společnosti, najděte si koníček, kde jsou muži i ženy minimálně ve vyváženém postavení.
  • Pokud sebe budete prohlašovat všude kolem sebe prohlašovat, že chcete mít děti co nejdříve, potom také příliš úspěchu nesklidíte. Vhodné uchazeče svým chováním nejspíše vystrašíte. Rodina a děti jsou samozřejmým pokračováním fungujícího vztahu, není však rozumné tento proces příliš uspěchat.
  • Seznamky – Ano, proč ne? Své štěstí můžete zkusit i zde. Nezapomeňte však na základní pravidla bezpečnosti a nepouštějte se s neznámým mužem na opuštěná místa, do cizího bytu a podobně.

Jak najít správného muže

Můžete ho potkat právě tady. Jen nebuďte naivní. Ne všichni „opuštění„ muži jsou skutečně tak opuštění jako  se může ve virtuálním světě zdát. Ne všichni „krasavci“ jsou skutečně tak sexy jako na sdílené fotce. A ne všichni „romantici„ mají stejný názor na to jak dlouho trvá a vypadá romantický vztah.

Asi všechny chápeme co tím chci říci. Za hezkými slovy a zajímavým nickem se může skrývat úplně kdokoliv.

  • Dbejte o sebe. Pečujte s své tělo i duši. Máte čas, tak se nebojte ho část věnovat i sobě. Alespoň 2x krát týdně se věnujte věcem, které vám přináší radost, a harmonii vaší duše.

Dobrá psychická pohoda na vás bude vidět více než nabarvené vlasy a dobře naladění lidé jsou přímo magnetem pro ty ostaní.

Chcete přeci aby si vás všiml. :-)

  • Nejen úsměv váš protějšek na vás zaujme. Pro krásu a přitažlivost je potřeba udělat něco více. Kvalitní nalíčení, upravené vlasy a přiměřeně sladěné oblečení doplní vaši jedinečnou osobnost.
  • Neztrácejte čas – nezadaná atraktivní žena bude přitahovat společnost nejen žádoucích partnerů, ale i hromady polorozvedených zoufalců a psychicky nevyrovnaných jedinců, kteří mají buď fobii ze závazků nebo jsou k někomu přivázáni až příliš. Třeba ke své mamince se kterou i ve svých 40 letech bydlí.

Všichni tito muži se budou tvářit tak, že jedině oni jsou ta správná volba pro vás. Ale co s nimi – ženatými chronickými nevěrníky a mamánky? Tito partneři by nebyli vhodnými otci vašeho dítěte, takže pokud skutečně nejste tak zoufalá, rychle pryč.

  • Nemějte strach zkusit i věci, kterým se odjakživa vyhýbáte. Třeba právě zde se na vás konečně usměje štěstíčko.

Když už partnera konečně máte

  • Pokud bych mohla radit tak než se pustíte do miminka, zkuste spolu chvíli žít ve společné domácnosti. Vyřešte si v klidu bez nátlaku taková ta domácí pravidla, abyste viděli jak vám to spolu bude fungovat.
  • Domluvte si kdo co bude financovat a poznejte se blíže. Není od věci vědět jak se chová váš milý, když je pod tlakem nebo zda je skutečně takový jak se zdálo, když jste se potkali 2x krát týdně v restauraci na večeři při svíčkách.

Rozumíte-li si a oba se těšíte až se vaše rodinka rozroste…

Tak na co ještě  čekat? Vždy tu bude nějaké kdyby a ALE, díky kterým by bylo lepší snažení přesunout o pár měsíců déle. Důležité je zdraví a také to, aby byly alespoň nějaké ty penízky na miminko, které i přestože je maličké, také něco stojí.

Miminko nepotřebuje hromadu krámů ani značkové předražené věci, ale počítejte, že bez základních potřeb se prostě neobejdete. Spoustu věciček se dá půjčit nebo sehnat levněji, šetřit si můžete začít hned. Později penízky jistě oceníte.

A co dále?

Prostě vysaďte prášky a s radostí do toho. Nezoufejte, jestliže se nevydaří hned první pokus. Takové štěstí má jen málokterá. Většina žen otěhotní do 6, maximálně 12 měsíců.

Tak už zbývá se jen těšit  a užívat si chvilek, které máte s partnerem pouze pro sebe.

Hodně štěstí…

Líbil se Ti článek? Poděl se o něj s kamarádkou. Přidej si nás na Facebook.