Magazín pro ženy
Salám, sýry a cibuli pokrájíme a semeleme mlýnkem nebo mixérem. Přidáme špetku
chilli, sušenou petrželku a majolku. Důkladně promícháme.
Sýry a salám můžeme libovolně měnit dle toho, jaký máme právě doma.
recept poslala Lucie Vaněčková
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Víte, že třetí neděli v červnu mají svátek všichni tatínkové? Letos Den otců připadá na 19. června.
U nás se zatím oficiálně neslaví, ale do povědomí maminek, dětí i tatínků se pomalu, ale jistě s přibývajícími lety pomalu vrývá.
Ve světě si tento svátek připomínají od roku 1972. Legenda říká, že v Americe žila rodina, která měla šest dětí. Matka brzy zemřela a všechny děti s láskou a péčí vychoval jejich otec, Wiliam Smart. Jedna z dcer se poté rozhodla otci poděkovat tím, že uspořádala oslavu na jeho počest. A takhle se údajně začal slavit den otců.
Vzpomeňte tedy v neděli na svého tatínka, dědečka, tatínka vašich dětí a udělejte si hezký den, aby věděli, jak moc pro nás a jejich děti znamenají!
[hana-code-insert name=’300×250′ /]
Zkuste jakýkoliv jeden den vstát s východem slunce, udělejte si čerstvou voňavou kávu (nebo cokoliv, co máte ráda), dejte na sebe jen lehký župánek a vychutnejte si svůj horký nápoj na balkoně (nebo pokud nemáte balkon, tak alespoň při dokořán otevřeném okně). Posnídejte něco, co obvykle nesnídáte, protože na to nemáte čas (např. míchaná vajíčka) a vychutnávejte si sluneční paprsky na vašem obličeji, čas, který máte navíc a vaši výbornou kávu a snídani.
Určitě máte své nejoblíbenější písničky, takže není nic jednoduššího než si je pořádně od plic zazpívat v doprovodu pořádně hlasité věže.
Pustě si svou oblíbenou hudbu, vytiskněte si text, vemte si banán místo mikrofonu a zpívejte a to pěkně nahlas!
Určitě máte v záloze své nejoblíbenější dvd. V klidu se usaďte v obýváku a vychutnávejte si 2 hodiny v úplně jiném prostředí.
Někdy neuškodí jít si pořádně zapařit s partou dobrých přátel – ale moc to s alkoholem nepřežeňte- nebo přežeňte: záleží na Vás !
Nic vám nevyčistí hlavu tak, jako noční řízení po prázdné silnici.
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Byla jsem vychovávána v rodině, kde otec nemyl nádobí, nevysával, nevařil, nepral, nekoupal děti a nechystal jim večeři… Ženské práce byly na mámě. A to i ty venkovní, jako jarní sazení zeleniny, hrabání listí, úklid před domem.
Otec měl na starost chod auta, traktoru, opravu pokaženého topení, nebo kotle, zajištění dříví na zimu, opravy odpadů, když něco neteklo…
Vesměs ale všechny práce, kromě toho auta, traktoru a dříví dělala mamka. Opravy zajišťovala přes známé, žárovku zvládla vyměnit, trávu posekla, okna taky natřela, vysklené dveře nechala zasklít… o vše co nesvedla udělat se dokázala postarat. Otec byl líný, co si budeme nalhávat a k práci měl celkově averzi, jistě by se mu na bytě žilo líp!
Děda byl trošku jiného formátu, ikdyž v něčem dost podobný otci. Byl velmi pracovitý, vše měl udělané hned, babička mu nemusela nic připomínat, ale stejně jako můj otec, na „ženské“ práce nesáhnul, ani když byla babička nemocná. Je fakt, že měli čtyři děti, tři dcery a syna, takže byl doma asi vždy někdo, kdo mohl nahradit babičku, ale i tak, dědeček prostě zásadně nemyl nádobí, nepral, nevysával, nevytíral, nezametal, nechodil dávat slepicím, nesbíral vajíčka, nenakupoval…
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Říká se, že ať chceme, nebo ne, podvědomě si vybereme partnera, který bude podobný našemu otci. Taky jsem o tom slyšela, než jsem potkala svého muže a zásadně jsem doma hlásala, že si prostě chlapa podobného otci nevezmu! Že to prostě musím poznat! Že budu s přítelem chodit tak dlouho, než opadnou růžové brýle a já poznám, jaký je v domácnosti, jestli má rád svou matku, protože podle toho si bude vážit i mne, jak se chová, když je ve stresu, jestli je agresivní, arogantní, jestli se rád napije…
Nevím, čemu můžu děkovat, ale naštěstí nemám doma druhého otce, ani dědečka. Můj muž je úplně jiný. Možná je to i tím, že na rozdíl od obou hlavních mužů mého dětství on jediný byl vychován oběma rodiči kteří se chovali asi vždy podle správných pravidel. Možná je to i tím, že není z velké rodiny a má „jen“ bratra, takže na něj měli rodiče možná víc času, taky peněz na výlety, na záliby… Naše rodiny byly vždy početnější a chudší.
Můj muž občas udělá obyčejnou, ale výtečnou snídani a já můžu ležet, převléká syna, dokáže mu vymyslet zábavu na celý den, umí uvařit oběd, uklidit, vysát, vyžehlit, vyprat, když jsem nemocná, vaří mi nejrůznější bylinkové čaje s medem … zvládne prostě úplně všechny práce, jako žena, někdy i lépe! Jen při pečení a při hledání synových kousků oblečení trochu tápe ;-).
Snažím se mu oplácet mu stejnou měrou. Nejen že dělám „ženské“ práce, ale protože rekonstruujeme dům, pomáhám mu i s těmi skutečně mužskými pracemi – při házení do míchačky, při usazování dlažby, při kopání základů, při líčení, při zateplování střechy… Zahrada je celá na mě – sečení, zastřihávání živého plotu, naše minipolíčko… A já zase fakt neumím s motorovou pilou, hoblovačkou, vrtačkou (i když to už jsem aspoň zkusila), sbíječkou, oprava auta – to taky nezvládám…
Momentálně jako těhotná si užívám „volno“ ;-), protože těžké práce nemůžu dělat, ale manžel to bere jako samozřejmé a mě je někdy líto, že některou práci teď nemůžu.
Máme to v 99% procentech druzích prací tak, že já dělám to co muž a muž dělá to, co já.
Troufám si říct, že to vyhovuje nejen mě, ale i manželovi, protože v nutných případech dokážeme zastoupit jeden druhého a taky máme ponětí o tom, že práce toho druhého není častokrát tak jednoduchá a čas nezabírající, jak se může na první pohled zdát!
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Do jaké skupiny posluchačů patříte?
Cítíte se být tvrdou rockerkou, která má v mp3 přehrávači klenoty od Faith No More či Audioslave? Nebo si raději pustíte rádio s aktuálními hity, kterým kraluje Lady Gaga s Katy Perry? A nepatříte spíše mezi milovnice jazzových koncertů v undergroundových klubech?
Ať už posloucháte cokoliv, určitě víte, že co člověk, to jiný hudební vkus a logicky je někdy těžké najít někoho se stejným nebo alespoň podobným hudebním gustem. A co teprve když přijde na hledání nové hudby? Jak se máme orientovat v tom nepřeberném množství interpretů? A jak co nejrychleji vybrat to, co se nám bude líbit a přitom neztrácet čas dlouhým pátráním po nových muzikantských idolech?
Levitují vám podobné otazníky nad hlavou? Tak čtěte dále !
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Ptáte se, co to je last.fm ? www.last.fm je úžasná hudební síť, kde si vytvoříte svůj vlastní jednoduchý profil. Potom si stáhnete do počítače program, který vám bude načítat hudbu, kterou se zrovna kocháte, přímo a hned na váš profil! To znamená, že můžete velmi snadno sdílet s ostatními, co zrovna posloucháte (ať už mají taky účet, nebo i bez účtu – stačí dát odkaz na váš profil a kdokoliv se může podívat).
To ale není vše! Tato šikovná internetová stránka vám bude doporučovat kapely, které by se vám mohly líbit.
A navíc si můžete najít přátelé z celého světa se stejným hudebním apetitem. Když kliknete na cizí profil, uvidíte, jak velkou kompatibilitu v hudební sféře spolu máte.
Další užitečnou věcí je, že pokud si vyhledáte svého oblíbeného interpreta (nebo na něj kliknete zrovna když ho přehráváte), zobrazí se vám informace o kapele, fotogalerie, diskografie a navíc i podobní interpreti.
A pokud máte nějakou písničku mimořádně v oblibě, můžete kliknout na srdíčko a píseň bude přidána do seznamu vašich milovaných skladeb, vytvářet můžete i playlisty.
Last.fm Music Player
Šikovná vychytávka přímo na www.last.fm přehrává jakoukoliv muziku, na kterou tam narazíte při vaší hudební výpravě. Pokud vás např. zajímá, cože to je za podivnou kapelu, kterou si zrovna pouští váš kamarád, stačí kliknout a už se vám písnička přehrává – a to prosím od začátku až do konce!
Tento dovedný přehrávač vám tak umožní přehrát jakákoliv celá alba aniž byste je měli v počítači.
Doplněk funguje pro Googlechrome prohlížeč a jmenuje se Last.fm Free Music Player , který vás bude zásobit hudbou přímo ve vašem prohlížeči.
Nejúžasnější ovšem je, že ani za profil,ani za program na načítání hudby a ani za přehrávač nemusíte nic platit – je to naprosto zdarma.
Nevýhodou může být, že Last.fm je pouze v angličtině.
Huddba.cz
A co dál? Hudbu máme, hledáme nové interprety, posloucháme do skonání.
Co takhle jednotlivá alba ohodnotit? www.huddba.cz má za cíl stát se obdobou Československé filmové databáze www.csfd.cz v hudebním světě.
Pokud máte chuť podílet se na hodnocení desek, zaregistrujte se, vytvořte si vlastní profil a můžete rozdávat hvězdičky podle toho, jak se vám desky líbí. Také se můžete realizovat jako recenzent a napsat k albu svůj názor.
Huddba.cz mimo jiné podává přehledné informace o jednotlivých interpretech a jejich diskografii. Může se ovšem stát, že svého oblíbeného umělce nenajdete – tím pádem nebude nic jednoduššího než ho přidat! Takovými editacemi se můžete významnou mírou podílet na rozvoji tohoto skvělého projektu.
Odkazy:
profil na last.fm si vytvoříte zde
Program na „scrobbling“ hudby stáhnete zde
Last.fm free music player pro googlechrome stáhnete
zde https://chrome.google.com/webstore/detail/bbncpldmanoknoahidbgmkgobgmhnafh
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Pomalu přichází čas, kdy budeme moci začít zavařovat. Zrají jahody, hrášek už taky dorost, ředkvičky se z hlíny poulí a čekají, jestli letos budou zavařeny na kyselo, jako okurky…
Ať už jste v zavařování úplný “neználek“, nebo jste v předešlých letech nějaké sklenky naplnila, máme pro vás tipy, jak dobře, jednoduše, spolehlivě a s minimálním rizikem ztrát zavařovat, abyste byla v zimě zásobená, nebo mohla věnovat přítelkyni, rodině nějaký svůj konzervovaný poklad.
1. Ovoce, které chcete zpracovat musí být kvalitní. Pomačkané, plesnivé i nahnilé “kousky“ bez milosti vyhoďte!
2. Nemyjte dopředu velké množství ovoce, lepší je zavařovat po menších částech, třeba po dvou kilogramech. Nebudete se honit, stresovat a bát, že práci nestihnete.
3. Všechny pomůcky, které budete potřebovat si předem připravte. Není nic horšího, než odbíhat od bublajícího ovoce, nebo lektvaru, který je připravený k plnění do sklenic a vy něco hledáte. Vše se ale upraví samo s přibývající praxí, takové začátky znají všechny, které zavařují.
4. Sklenice, víčka, vařečky, naběračky, hrnce, lžičky,… vše musí být naprosto čisté. Nepodceňujte ani utěrky na otírání umazaných hrdel lahví, či sklenic. Pokud byste hrdla neotírala (a pravděpodobnost, že je neumažete je velmi malá), hrozilo by, že se vám zavařenina začne brzy kazit. Ani na pohled by nevypadaly hezky.
5. Plnění sklenic by mělo být co nejrychlejší, aby vám džem co nejméně vychladl. Buďte však opatrná, často při varu dochází k bublání, stříkání a mohla byste se lehce opařit. Používejte chňapku i zástěru.
[hana-code-insert name='468x80' /]
6. Menší dávku ovoce jistě zvládnete zpracovat i bez speciálně zakoupených přístrojů. Ke sterilizaci kompotů stačí velký hrnec, který vyložíme utěrkou, nebo novinami, teplotu, kterou je potřeba udržovat na hranici bodu varu lze odhadnout. Mlýnek či lis na ovoce můžete nahradit cedníkem, přes který ovoce přepasírujete.
7. Nejdostupnější a dostačující jsou klasické šroubovací sklenice. Můžete použít i ty od spotřebovaných výrobků, pouze musíte dbát na důkladné vyčištění skla i uzávěru.
8. Horkou sklenici nikdy prudce neochlazujte, hrozilo by prasknutí. Pokud je v receptu uvedeno, abyste po naplnění a uzavření otočila sklenici dnem vzhůru, udělejte to, zabráníte tak tomu, aby se zavařeniny kazily. Jedná se o tzv. obrácenou sterilizaci. Vždy to ale dělejte až po tom, co se přesvědčíte, že je sklenice skutečně pevně uzavřena, abyste se neopařila.
9. Na konečnou fázi si udělejte čas. Je to příjemná práce. Nakupte si čisté, nebo předtištěné etikety a sklenice si hezky označte. Ti, kdo mají rádi skutečně “vymazlené“ kousky můžou použít i látkové krytí uzávěrů obvázané šňůrkou, nebo mašličkou. Nebo můžete sklenice popsat či pokreslit barvami na sklo. Pokud vám ale čas nezbývá a zavařujete ve větším, osvědčená je i klasická nesmyvatelná fixa. Při mytí ji odstraníte pomocí písku, nebo drátěnky.
10. Zavařování by vás mělo bavit. Dělejte to s láskou a ona se dostane i do zavařeniny.
[hana-code-insert name='468x250' /]
Nejspíše tušíte, že módní značky nejsou jen velká jména ze zahraničních salónů nebo masově vyráběné oblečení, které okupuje pulty obchodů v nákupních centrech. Daleko za břehy středního proudu módy se odehrávají zajímavé věci, které mohou časem určovat trendy a přinášejí okruhu svých zákazníků možnost být unikátní a nosit oblečení, které často vyjadřuje i nějakou myšlenku. Chtěli byste vědět, jak vzniká oblečení u malé oděvní značky?
Stefani Joanne Angelina Germanotta alias Lady Gaga vzala hudební průmysl útokem a přichází k nám se svým druhým studiovým albem Born This Way, které vyšlo 23.5. 2011 u vydavatelství Universal.
Určitě ji každý zná, někdo ji miluje, někdo ji zase nenávidí už z principu. Ovšem jedno je jisté, této výstřední umělkyně se jen tak nikdo nezbaví. Dál bude bombardovat televizní hudební stanice a rádia svými výtvory, a proto je velmi pozitivní, že její hudba je poslouchatelná – pro někoho více, pro někoho méně, ale časem se její písničky zaryjí každému do hlavy, nemusejí to být všechny, ale určitě aspoň některé z nich.
Čekejte aktuální hudební trendy popu a dance zamíchané do zábavného melodického koktejlu spolu s eurodancem, elektrem, žánrovými úlety, elektrickými kytarami, saxofonem a i nějakou tou němčinou ;)
Je to pohodová deska s hravými refrény a velmi zajímavými a originálními hudebními efekty. Téměř každá písnička je originál a opravdu stojí za to si ji poslechnout. Ale pozor, po čase se může stát návykovou!
[hana-code-insert name='468x80' /]
Některé ženy mohou mít obvyklé fantazie, na nichž není nic zvláštního a jsou ve světě erotických představ běžné. Jiné ženy naopak nemusejí mít žádné fantazie a některé ženy mají dokonce sexuální fantazie, které jsou ze společenského hlediska naprosté tabu a nikdy by o takových fantaziích před nikým nehovořily. Ať už to máte každá z vás tak či onak, určitě nebudete sama. Zajímá vás, jestli by mohla mít nějaká žena stejné nebo alespoň podobné sexuální fantazie? Tak to si určitě přečtěte tuto knihu, najdete v ní stovky sexuálních fantazií, o kterých sní normální ženy jako jste vy.
Kateřina Janouchová je spisovatelka, novinářka a nejznámější švédská specialistka na sex a partnerské vztahy. Narodila se 22. února 1964 v Praze a od svých 10 let žije v hlavním městě Švédska. O sexu napsala hodně knih a tato kniha je speciální v tom, že obsah napsaly samy ženy. Pro tento projekt autorka vytvořila pro naprostou anonymitu speciální e-mailovou schránku, do níž se potom každá žena mohla přihlásit a následně se oddat svým sexuálním fantaziím a podělit se tak s celým světem o své tajné představy.
Při čtení této knihy se v první řadě navodíte na erotickou náladu, také se zasmějete a někdy budete jen nevěřícně koukat a divit se, jak vlastně někoho můžou vzrušovat takové nepřístojné věci. A ptáte se jestli se sexuální představy švédských žen liší od těch českých? V podstatě ne, ale přesvědčte se sama!
Kateřina Janouchová: Tajné sexuální fantazie švédských žen
Nakladatelství: Mladá Fronta
Vydáno v roce 2010
Počet stran: 176
Jdete do kina s mužem?
Zkuste Rychle a zběsile 5. Akční vtipná podívaná s pěknými svalouny vám zajistí oddychových několik desítek minut. Vy se budete moci kochat sexy muži jako je např. Vin Diesel, pánové si zase užijí přitažlivé ženy jako např. Jordana Brewster a rychlá auta. Tento díl ze série Rychle a zběsile má dokonce na csfd nejlepší hodnocení.
Hodnocení na www.csfd.cz : 83 %
Jdete do kina s celou rodinou?
Tak to si určitě nenechte ujít další díl Pirátů z Karibiku: Na vlnách podivna, kde se opět pobavíte v excelentním podání Johnnyho Deppa jako kapitána Jacka Sparrowa, který se při hledání pramene mládí dostane opět do různých patálií, dokonce potkává svou dávnou lásku, jejíž role se ujala krásná Penélope Cruz. Zábavná podívaná pro celou rodinu.
Hodnocení na www.csfd.cz: 68%
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Nejednou se mi stalo, že zrovna jak na potvoru došel prášek na praní těsně před výplatou. Mé oblíbené, voňavé a plnofosfátové (i když výrobce tvrdí, že jsou zcela ekologické) prášky byly mimo možnosti mé peněženky. A nějakej levnej ksindl, který mi prádlo akorát tak zapere, kupovat nebudu.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Jenže nemohla jsem prostě chodit ve špinavých věcech.
A tak jsem začala pátrat. Narazila jsem na mýdlový sliz. A dokonce si ho udělám sama. Super. Koupila jsem mýdlo s jelenem a krystalickou sodu. Od přítele z práce jsem si vyžádala kýbl od Primalexu a hurá na to.
1 mýdlo rozstrouhám, zaliju horkou vodou a míchám do rozpuštění. Trochu naředím. Postupně přidávám 250g sody. Za stálého míchání doplním vodu na cca 10-12l.
Tato směs zeslizovatí až po úplném vychladnutí.
Do pračky dám 1-2 kelímky (jogurtové) dle špinavosti prádla. Mám vyzkoušené, že nejlepší účinek to má při 60. Přidávám rovnou do bubnu.
Místo aviváže použiji trochu octa. Není cítit, prádlo vydezinfikuje a zbaví ho zbytku mýdla.
Při prvním praní se mi dostavily nostalgické vzpomínky. Takhle vonívalo prádlo u babičky, když ještě prala na dvoře ve staré pračce ROMO. Tenkrát se nepoužívala žádná chemie, ale opravdu jen mýdlo, ocet, vzduch a sluníčko. Přesto prádlo vonělo – čistotou.
Mýdlový sliz je vychytávka – samozřejmě ne moje, která je výborná na praní ručníků, ložního, dětských plen a vlastně všeho, co vás napadne.
Levné a kvalitní. Vyzkoušejte.
Autor: Lenka
[hana-code-insert name='468x250' /]
Reklamace se řeší dnes a denně. Bohužel stále více obchodníků se snaží z této povinnosti vymanit a již při prvním setkáním se zákazníkem tvrdí, že věc neužíval správně, tak ať nepočítá s tím, že se reklamace uzná. Hodně lidí to odradí.
Mám pro vás pár základních rad, jak reklamaci řešit a vyřešit.
Záruka je daná občanským zákoníkem. Běžně je u spotřebního zboží 24 měsíců, u potravin 8 dní, u krmiv 3 týdny a u zvířat 6 týdnů.
K reklamaci vám stačí:
Někteří prodejci tvrdí, že musíte mít obojí a k tomu originální obal. Nedejte se. Není to tak. Vy musíte prokázat, že jste zboží koupili a kdy jste ho koupili. Je jedno, jestli budete mít účtenku nebo záruční list. Samozřejmě je nejlepší mít oboje, abyste měli lepší pozici, ale jak už jsem psala – není to podmínkou. Dokonce vám postačí i výpis z účtu nebo dokonce svěděctví svědka, ale s tímto až tak vyhroceným případem jsem se zatím nesetkala. A originální obal? To už vůbec ne. Nedokážu si představit, že skladuji krabice od myčky, ledničky apod. To bych si musela pořídit ještě jeden byt.
Prodejce vám reklamaci musí vzít. A do doby 30 dní ji musí vyřídit.
Jakmile se vám prodejce do 30 dní neozve s tím, že tam máte výsledek reklamace, máte právo na vrácení peněz.
Reklamace byla úspěšná – jste stále spokojeným klientem. Dostanete přístroj buď opravený nebo jiný a obě strany jsou spokojené. Nutno dodat, že pokud vám přístroj opravili, běží dál záruka, která je pokrácená o tu dobu, co byla reklamace. Pokud vám dali přístroj nový, počíná běžet nová záruka, tj. 24 měsíců.
Reklamace nebyla uznána – jeden z nejčastějších důvodů neuznání reklamace je, že jste věc nadměrně nebo neodborně používali. Tento důvod musí být vždy uvedený ve zprávě o reklamaci.
Pokud si nejste vědomi toho, že byste vy něco pokazili, a nechcete se s reklamací smířit, je tady ještě šance.
Podejte reklamaci znovu. Do protokolu napiště, že s výsledkem reklamačního řízení nesouhlasíte a žádáte o nové posouzení. Obchodník vám opět tuto reklamaci musí vzít. I když se bude možná cukat. Začíná běžet opět 30 denní lhůta na vyřízení.
Pokud ani tentokrát nebude výsledek pro vás příznivý, neházejte flintu do žita.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Existují znalci. Věc mu přepošlete i s veškerou korespondencí. Zaplatíte poplatek, ale pokud jste si jistí tím, že chyba není na vaší straně a že jste věc používali správně, všechny investice se vám vrátí.
Až znalec rozhodne ve váš prospěch, seberte sebe, reklamovaný předmět, veškeré účtenky s reklamací a vedlejšími náklady spojené (účtenku za nákup, jízdné, výpis z účtu telefonu, poplatek za znalce…), všechno to sečtěte a jděte do obchodu.
Drtivá většina obchodníků na toto už slyší. Trvejte na vrácení plné částky za koupený předmět a samozřejmě plnou náhradu vedlejších nákladů.
Pokud ani na tohle prodávající nereaguje, je na řadě se obrátit na soud. Jak tam to probíhá, to už vám neřeknu, protože jsem se vždy dostala jen do fáze mávání papíru s výší ceny.
Pokud jste daný předmět koupili přes internet, platí stejné podmínky.
Pokud jste si koupili něco slevněného, i na to se vztahuje záruka. Nesmíte ovšem reklamovat vadu, kvůli které byl daný předmět slevněný. Vždy by to mělo být jasně uvedeno. Pokud tam není důvod slevy, procentuální sleva a cena před a po, tak tento předmět raději nekupujte.
Od letošního roku je prodloužená záruka na vyrobené věci na míru. Dříve to bylo 6 měsíců, dnes už je to 24 měsíců.
Pokud reklamujete věc dvakrát, třikrát pro stejnou závadu, máte právo na vrácení peněz. A to celé kupní částky. Jako kompenzaci vám zřejmě nabídne obchodník jiný výrobek, ale nemusíte na to přistoupit.
Nedejte se. Pořád platí náš zákazník, náš pán. A zvláště v této době. Máte svá práva, tak se je nebojte využít.
Autor: Lenka
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Znáte to jistě i vy. Unavení z práce se vydáte do supermarketu koupit něco k večeři. Spousta zlevněného ke koupi lákajícího zboží se téměř samo pomalu ale jistě kupí ve vašem vozíčku. Nakonec domů nesete nákup za 1000 Kč, který zvládnete sotva tak zvednout.
K tomuto bych řekla, že když vám kručí v žaludku, tak je hodně velké pokušení neodolat téměř jakémukoliv jídlu, natož efektivně nastrčeným cukrovinkám, limonádám a všem lahůdkám, které najdete po cestě do oddělení elektroniky.
Pocit hladu vás donutí koupit všechna tato lákadla a tak nejen že utratíte spoustu peněz, ale i ve vaší spíži přibude plno sladkostí a s vaší váhou to půjde z kopce. Nebo spíše do kopce.
[hana-code-insert name='468x80' /]
2) Napište si doma nákupní lístek a jeho se poctivě držteChce to mít dostatečně vycvičenou vůli ignorovat všechno to nádherné zlevněné zboží, ale s jasnou představou toho co máte koupit v supermarketu ušetříte nejen hodně peněz, ale i spoustu času.
Pokud skutečně nejdete na velké rodinné nákupy, kde okukování zlevněných věcí je ten den v popisu vašeho programu, tak se vyhněte místům kam jít vůbec nepotřebujete a raději ušetřený čas můžete strávit relaxací ve vaně nebo si vychutnejte kafíčko na balkoně. Dobrým trikem jak se k tomu donutit je vzít si s sebou jen potřebné množství peněz a ne nabitou kreditní kartu. To se pak odolává hůře.
Do schránky v neděli nám vždy hodí všechny možné letáky, vyberu si z nich co potřebuji a na to ve chvilce klidu kouknu. Dají se tak najít pěkné věci, které mě tak vyjdou třeba o polovinu nebo aspoň o třetinu levněji než kdybych je kupovala jinak. Navíc pokud si to z domu pěkně promyslím, tak skutečně koupím jen to co potřebuji a ne to co mi momentálně padne do oka.
Za moc hezké ceny mě pak vyjde třeba oblečení, nádobí ale třeba i běžné potraviny.
Samozřejmě v rozumném množství. Ale třeba toaletní papír, sprchový gel, těstoviny, čaje… vezmu rovnou po více kusech, jelikož jsme vícečlenná rodina a vím že se do půl roku spotřebují a hodí se je mít doma v dostatečném množství, abych na ně při rychlém nákupu v týdnu nemusela myslet.
5) Nakupujete v přátelském obchoděNejde jen o milé prodavačky, ale třeba i o kvalitu zboží a případnou možnost reklamace, pokud vámi zakoupená věc není v pořádku nebo prostě jen nevyhovuje vaší představě. Jsou obchody, kde vám klidně prodají zelený salám a pak nejen že doma zjistíte, že chleba bude pouze s máslem, ale peníze vám už nevrátí nikdo. Naopak jinde vám sice nevrátí ztracený čas, ale aspoň se dočkáte omluvy a vrácených peněz.
Většina větších obchodů, nabízí dokonce možnost vrácení zboží bez udání důvodu, pokud není poškozeno vaší vinnou a je vráceno v původním obalu do týdne od koupě. Případné reklamace (třeba bot, kde se vada projeví později, řeší vrácením peněz a ne dlouhými výmluvami)
Větší obchody nejenže mívají vstřícnější přístup k případným reklamacím nežli malé specializované obchůdky, kde každé vrácení znamená pomalu pohromu a tak k tomu i často přistupují, ale nabízejí i větší nabídku zboží a přídavné služby. Takové hlídaní dětí v dětském koutku nebo slušná restaurace kde se můžete v klidu najíst pokud se trochu zdržíte je vždy milým plusem a v případě dvou malých rošťáků často i jedinou možností, jak skutečně nakoupit.
Bydlíte-li ve větším městě, můžete využít rozvozy potravin např. od Tesca. Vždy se dá sehnat kupón, takže nákup vás vyjde levněji, nikam kvůli němu nemusíte a ještě získáváte více věrnostních bodů.
Pokud se jedná o nákup elektroniky, ale i jiných věcí, které se nekazí, potom rájem nákupů je Čína. Nákupy z Číny a čínských obchodech vyjdou často o 50-90% levněji, jen je třeba vědět kde nakupovat. Nejznámějším obchodem je Aliexpress, který posílá i do ČR mnoho zboží zdarma.
Chcete-li dobře koupit, tak nakupujte v klidu a nenechte se ovlivnit spousty a spousty různých triků ze strany prodávajícího jako je šikovně rozmístěné zboží, jehož místo se nenápadně mění, příjemná hudba, velký nápis sleva (nemusí nutně znamenat slevu), pouze šikovný trik jak upozornit na předraženou čokoládu. :-)
Nechtěla jsem to psát jako propagaci jedné značky, ale zajímalo by mě, zda i vy máte podobnou zkušenost jako já a to že v Tescu jsou reklamace OK, zatímco v bývalé Hypernově to byl pravý opak.
[hana-code-insert name='468x250' /]
Pro 4 osoby:
Kuřecí stehýnka po obou stranách pěkně naklepeme, osolíme a lehce poprášíme paprikou. Obalíme je v hladké mouce , vejci a nakonec v cornflakes promíchaným se strouhaným sýrem. Na pánvičce osmažíme do zlatova po obou stranách.
Podáváme s bramborami, kaší nebo hranolkami a zeleninovou oblohou.
Pokud máte rády dorty, takové ty dobré, snadné a v celku levné, k tomu banány, a to ty skutečné, ne ochucovadla, náhražky, přísady… tento recept je stvořený pro vás!!!
Ušlehejte vše dokopy, nemusíte se bát dělení žloutků a bílků… Já je tentokrát nedělila, kvůli nedostatku času.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Čím vyšší kousky, tím větší lahoda na dortu!
Dělá se pracněji nad párou, ale je výtečný!
Vše se míchá nad parou, až to pěkně hladce zhustne. Do vychladnutí mícháme (dáme si to do dřezu se studenou vodou) a poté všleháme máslo. Já dávám 1,5 másla, stačí ale jedno, podle toho, jak „hutnou“ chuť máte v oblibě. Podle chuti můžete přidávat i množství cukru.
Krémem potřeme celý korpus. (nerozkrojený) Nyní nastává čas banánů. Nakrájíme je na cca 1cm tlusté kolečka a uložíme na dort. Banány nakrájíme na kolečka a uložíme na korpus a krém. Zbytek krému doslova „naházíme“ do švírek mezi banány a úhledně jej do roviny srovnáme nad kolečky banánů.
100g čokoláda na vaření, pětina 100% tuku, špetka cukru (pro mlsné). Pokud chceme tmavší barvu, přidáme kakao a mléko. Mléko celkově udělá kouzlo! Čokoládu zjemní, ochutí a taky zředí.
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Pokud se vám zdá recept na banánový dort složitý, vyzkoušejte recept na nepečený dort, který je rychlejší a jednodušší.
Nevěrní muži?Tak jsem si zase přečetla článek, že nevěrní jsou jen muži, a rady ženám, co dělat, aby zrovna ten jejich neměl zaječí choutky.
Nevím, jestli se mám rozčílit nebo zasmát.
A s kým muži podvádějí? Jenom s muži? Nebo s ovcí? Ne, z valné většiny zase se ženami. A jsou ty ženy sólo, že si můžou dovolit čekat, až za nima nějaký zadaný přikvačí? Nejsou. Takže tady máme už první nesrovnalosti.
Chlap je odjakživa brán jako rozsévač semene. Honem, honem, jen aby ten jeho genetický materál nezůstal ladem.
Na ženy bylo dlouhou dobu pohlíženo jako na puťky, které se jako panny vdají, porodí několik dětí a s tím samým mužem ulehnou do společného hrobu.
Bohužel někteří jedinci si to myslí dodnes. A to i v řadách žen.
Copak žena nemá fantazii? Když vidí pěkného chlapa, tak má také představy. A to by se pánové mnohokrát pěkně začervenali nad tím, co všechno nás napadne.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
A ty odvážnější své představy naplní. A s kým? No, přeci zrovna s nějakým tím zadaným, který má akorát zaječí úmysly. Proč by to měly dělat s nezadaným mužem? Tam si jen koledují o malér.
Zkrátka se zadaným je to praktičtější. Žádné podrobnosti o osobním životě, stranou jdou účty, děti, domácnost. Mozek se zkrátka naladí jen na sex. Dvě tři hodinky totálního vytržení z reality a pak sbohem, třeba se za čtrnáct dní zase uvidíme.
Z milenky se po dobu oblékání stane opět manželka a matka. Jen o něco spokojenější a vyrovnanější.
Milenec zajde do hospody a nezapomene se kamarádům pochlubit, jaké že to měl pestré odpoledne. Milenka ovšem mlčí, jelikož už je opět matka. A tady začínají statistiky drhnout. Z této situace nám jasně plyne: jeden nevěrný muž a jedna nevěrná žena. Jenomže na otázku: „Byl jste někdy nevěrný?“ – odpoví chlap kladně a ještě po očku mrká na tazatele, aby dodal korunu tomu, jakej že je kanec. Ovšem žena odpoví: „Samozřejmě, že ne.“ – proč by měla někomu vykládat, že prostě jednou za čas na pár hodin hodí svůj život za hlavu a oddává se fantazii.
Takže veškeré takovéto statistiky jsou nesmysl. A to, že podvádějí převážně muži, je blbost.
A co poradit ženám, aby jejich muž neměl zaječí choutky? Buďte samy sebou. Přirozené, krásné a hlavně nechte svého muže dýchat. A pokud vám chce zahnout, tak vám zahne. A nikdy se to nemusíte dozvědět. Zadržte slzy, na ty je vždycky času dost. Nedělejte ze sebe něco, co nejste. A dívejte se kolem. Co ten soused od vedle? Nestál by za hřích?
Autor: Lenka
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Britney Spears je jednou nahoře, jednou zase dole. Asi každý ví o jejich životních potížích, ať už jde o problémy s drogami, odebráním dětí apod. Teď to ovšem vypadá, že Britney se uklidnila a dala se dohromady – alespoň v to můžeme doufat a přát jí to.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Nejsem si ale jistá, jestli jí takové poklidné spořádané období z hudebního hlediska svědčí, protože Femme Fatale zas tak fatální není.
Co můžete od alba čekat jsou prvoplánované tuctové popové písničky, které určitě uspokojí nenáročné posluchačky, které hledají „křoví“ do auta nebo kulisu při domácích pracech. Pokud nehledáte nic speciálního, ale prostě desku na běžný poslech s pár peckami, tak je Femme Fatale to pravé pro vás.
Ovšem náročnějším posluchačkám, které v hudbě hledají něco trochu zábavnějšího a osobitějšího tuto desku nedoporučuji. Britney má sice celkem příjemný hlas, i když je tedy dost často digitálně upravován, ale to bohužel nestačí. Ale přece jen jsou zde nějaké zajímavé písničky, které mohou být i pro trochu náročnější posluchačky zábavné a zajímavé – a to Till the world ends a hlavně Criminal. Jak sama Spears uvedla v rozhovoru na svých internetových stránkách, ona sama má tyto dvě písničky také nejraději. Album má více zajímavých nápadů, ale jsou málo rozpracované a nedotáhnuté.
Závěrem tedy mohu říci, že každý má samozřejmě jiný hudební vkus a každý hledá v hudbě něco jiného. Proto je nejlepší si desku poslechnout sama a udělat si vlastní názor :-)
Zde si můžete poslechnout píseň Criminal: Britney Spears – Criminal
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Úskalí ženskostiKolikrát jsem jak v Jiříkově vidění, když v televizi sleduji reklamy na dámskou hygienu. Nejenže jsou ty slečny krásné a mladé, což se prakticky nevylučuje s realitou, ale i při svých dnech jsou veselé a hravé. Nic je netrápí, bolesti a nafouknuté kdeco zřejmě nemají. Přítel mi vždycky s úsměvem řekne: „Ty s tím teda naděláš. Se podívej, jak to zvládají ostatní.“ Ovšem toto si nedovolí říct, když jsem 1-3 den cyklu, jelikož bych mu krutě ublížila.
Nevím, jak to mají ostatní, ale já se k ženám z reklamy nemůžu v ničem přirovnat. To, že nejsem tak hezká, snad ani netřeba zdůrazňovat.
Tři dny před dnem D začínám nesmyslně žvýkat cokoli, co se nachází v ledničce, špajzce, na návštěvě, v akci – prostě cokoli. Většinou je mi celkem jedno jakou to má chuť, jen toho musí být hodně. Ovšem nejlepší kombinace je sladké a kyselé. Za nakládané okurky s hořkou čokoládou bych byla schopná zaprodat duši.
Dva dny před dnem D se mi zvětší prsa do takové velikosti, že by s jejich určením měla i paní Helena Konarovská problém. Bolí to, ale na pohled to vypadá tak nějak plně, dobře a sexy, takže toto mi zase až tak nevadí. Ovšem to jen do té doby, než se je pokusím spoutat prádlem. Proč ještě nikdo nevymyslel podprsenku, která by byla multifunkční? Tím myslím, že by měla rozpětí třech velikostí. Před, v a po. Bylo by to hodně praktické, ale zase by výrobci tolik neutržili, takže se není čemu divit.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Jeden den před dnem D se začínám zvětšovat neúměrně snědenému jídlu. Zvětší se prakticky všechno: nohy, ruce, prsa, o břichu a zadku ani nemluvím. Dokonce i uši zaznamenají změnu. A lícní kost, která za normálních okolností je pouhým okem již docela dobře viditelná, se opět vcucne do lebky a není po ní vidu ani slechu.
Jak se blíží večer, začínám mluvit v krátkých, ale výstižných větách: Dej mi pokoj, Čemu nerozumíš?, Panebože… Přidává se tlak v podbřišku a už vím, že je to na spadnutí. Ten predátor vevnitř o sobě začíná dávat vědět. Převaluje se, tlačí na močák, střeva. Sem tam se ozve krátkým , ale intenzivní rýpnutím.
Ráno – je to tady. Slova došla a je čas na citoslovce. Z celkem chytré ženské se stane nadávající monstrum se záporným IQ, tělem připomínající velrybu těsně před porodem, pěkná pleť rozkvete, vlasy nedrží, oči jsou nakřivo, prostě všechno je špatně.
Během druhého dne je váš nejlepší kamarád růžový prášek, IQ se ještě nedostavilo, otoky zůstávají, nálada stále mizerná. Vlastně ano, jedno zmizí. A to prsa. Vrátí se znovu do normálního stavu. Takže teď už nejsem oteklá s krásnýma plnýma prsama, ale jen oteklá. To mi také nepřidá.
Večer uvidím ony zmíněné reklamy. Jak je tohle vůbec možné? Já jsem jak zpráskaný pes a ony si tam trajdají jako by se nechumelilo a ještě k tomu v bílých kalhotách. Mám sto chutí tu televizi rozbít. Koutkem oka zaregistruji přítele, jak kouká na mě, na spot, na mě a evidentně přemýšlí, kde udělali tvůrci chybu. Nebo že by si on vybral blbě? Pro jistotu přepínám.
A když už jsme u té stupidní reklamy. Bílé kalhoty. To nemůžou myslet vážně. To bych zešílela. Každých pět minut kontrolování, jestli se náhodou nestala nehoda. A jsou místa, kde se prostě zkontrolovat nejde, takže se plížím podél zdi, abych byla co nejméně nápadná a představuji si, že mám flek až u kolen. Tohle prostě není reálné.
Jak se to blíží ke konci, začínám splaskávat, komunikovat a tak nějak celkově se vrátím do starých kolejí. Mám tři týdny na to, abych si udobřila lidi, kterým jsem v záchvatu menstruační psychozy vynadala a připravila je na další smršť.
A jak to máte vy? Jste žena z reklamy nebo normální ženská, která by v tom čase nejraději zabíjela?
Autor: Lenka
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Vždycky jsem si myslela, že pes je prostě pes. Už na základní škole se děti učí, že je to šelma psovitá, jejímž pradědečkem je vlk. U některých byste tuto dědičnost hledali jen těžko.
Pár let nazpět byl u nás k vidění vlčák, jezevčík, špic a pudl. Něco vzácnějšího byste mohli hledat lupou.
S otevřením hranic se sem přikradla západní móda. Aneb podívej se na mého psa – je to unikát. A tak jsme začali potkávat psiska různých ras, vizáží i jmen. Konec bylo Alíkům, Astám i Rexům.
Kolikrát jsem nevěděla, jestli by se nepatřilo padnout do prachu k nohám nějakého Von nebo De a přidržovat mu nožičku, aby se lépe a hlavně bezpracně vyprázdnil.
Spousta lidí chytlo příležitost za pačesy a začala na fenoménu jménem Pes tvrdě vydělávat. Ten, kdo věděl, jak vypadají a fungují nůžky, a jak by také nevěděl, vždyť minulý rok stříhal tetu Máňu, si otevřel psí salon. Pokud se tvar zrovna nevyvedl, prezentovalo se to jako nový střih, který je v USA zrovna in. A páníčci cálovali za oškubaného psa tvrdě vydělané peníze. Pyšně se s ním procházeli několikrát okolo bloku, aby všichni sousedé zahlédli toho jejich šampióna. Pokud někdo vyjádřil pochybnosti nad tím, jak je pes ostříhaný, se zlou se potázal. Nikdo přeci nebude hanit jejich Ruperta, který má nový střih dle poslední módy až z Émeriky, no ne?
A pak někoho napadlo, že by se měla ta hebká srst nějak chránit. Přišli na řadu šicí stroje. Od pláštěnek, kabátků, svetříků, čepiček až po trička, sukýnky a botičky. Prostě cokoli, na co si jen vzpomenete. Mezi ouška dostal pejsek velkou mašli s ještě větším kamenem, která mu tak napínala srst, že mu byly vidět i zadní zuby. K tomu kabátek, aby mu nebyla zima, šálečku a na nožičky botičky. Že vypadal a chodil jako Harapes při Tanci svatého Víta, to bylo majiteli srdečně jedno. A pokud to byl majitel svému pejskovi opravdu oddaný, tak i barevně ladili.
Dokonce byla jeden čas taková móda, že kdybyste vypustili na hřiště 10 psů a paničky postavili na okraj, tak s devadesátiprocentní jistotou byste přiřadili správného psa ke správnému majiteli. Prostě kokrhel a kokrhel.
Jakmile si někdo pořídil psa sice čistokrevného, ale nepapírového, nebo dokonce voříška, okamžitě zabředl do bahna společnosti. Jakmile se Brok přiblížil k papírovému Von, začala panička ječet: “Chyťte si tu smradlavou bestii!!!”, zmatené psisko vyzvedla až nad hlavu a za hlasitých nadávek rozpohybovala své zavalité tělo směrem pryč.
Nezaháleli ani výrobci krmiv. Co na tom, že psi do této doby žrali zbytky z kuchyně, případě upytlačenou slepici. Nová doba si žádala inovaci. Takže se trh rozrostl o desítky druhů krmiv. Dle cenových možností majitelů – od těch masových, až po ty, vedle kterých maso ani neleželo.
Zkrátka na všem se dá vydělat a nejvíc na lidské hlouposti. Pes přestal být psem, ale stal se doplňkem. Je to normální?
Já jen čekám, až se budou vyrábět psí prezervativy. Aby se nemuselo dělat bebínko, ale aby si Carol Von Jánevímjak mohl užít.
Nevím, jestli bych neměla kontaktovat nějakého výrobce a nemám si nechat zapsat patent. Možná bych na tom také mohla něco trhnout. Co si myslíte?
Autor: Lenka
Koberce prožívají velký návrat a staly se neodmyslitelným doplňkem v moderních bytech a domech. Pokud si projdete oddělení s koberci v nějaké specializované prodejně, budete jistě uneseni jejich krásou, pestrostí, různorodostí, materiály i tvary.
Při nákupu koberce musíme zvážit, do jaké místnosti jej budeme umísťovat z hlediska náročnosti na otěr, sešlapání, možnost znečištění… Ve většině rodin s dětmi je koberec vystavován poměrně vysoké zátěži. Do chodby a předsíně bychom měli umístit nejodolnější koberec, naopak například pokoj pro hosty nebo ložnice snesou i koberce s vysokým vlasem z vlny nebo polyesteru.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Koberec do dětského pokoje by měl být příjemný na dotyk, nezpůsobující alergii. Ideální jsou koberce z akrylu s nízkým vlasem, které jsou jednoduché co se údržby týká a zároveň mají vysokou odolnost. Při výběru koberce pro děti bychom měli vzít v úvahu i názor a vkus jich jakostných, přece jen oni jsou ti, kdo se budou na koberci s daným motivem nejvíce hrát. Nemusíme kupovat koberec pro plochu celého pokojíku, existují různé běhouny, kusové koberce různých tvarů (kytičky, auta, zvířátka, obláčky, silnice…).
Kapitolou samotnou pro sebe a velmi zajímavou jsou extravagantní koberce. Pokud chcete prostor výrazně oživit, nebo projevit svou povahu, charakter bytu, být originální a nesplývat s ostatními, bude to kategorie právě pro vás. Můžou oslnit jak svou různobarevností, výraznými vzory, tvary, nebo délkou vlasu, materiálem, tak sjednocením více originalit do jednoho (koberec s “dírami“, barevností, dlouhým i krátkým vlasem).
Stále jsou zde i “kousky“ určeny pro ty, kteří jsou nároční a mají rádi starou klasiku. Jsou to tkané koberce, nebo koberce ala patchwork. U těchto koberců už je nutné vzít v potaz i investici, nejen oživení, nebo styl pokoje. Ve specializovaných obchodech můžete najít ručně vázané koberce, originály staré až 100 let. Cena těchto koberců začíná na patnácti tisících korun za metr čtvereční.
Ti, kdo se rozhodnou investovat do koberce ve smyslu sběratelství se můžou orientovat směrem k Orientu. Tamější vazači přebírají řemeslo z generace na generaci, jejich zručnost je tak vysoká, že každý koberec je brán za umělecké dílo. Tyto koberce se využívají do prostorů spíše výstavních, nebo se umisťují na stěnu a dávají se na odiv všem milovníkům tohoto starobylého umění. Běžné užití by v tomto případě vyšlo hodně draze, ceny se totiž pohybují v řádu desítek tisíc korun.
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Rodinný domeček s vlastním grilem, altánkem a bazénem – sen mnoha, ale pro jiné noční můra. Pohodový soukromý život má spoustu předností ale i záporů. Většina domů, zvláště chcete-li bydlet ve městské zástavbě, vás v konečné sumě vyjde o několik set tisíc i milionů více už je je samotná cena pořizovaného domu z katalogu.
Majitelé rodinných domů mi dají za pravdu, že údržba domu jako taková nestojí zrovna málo a tak nakonec zjistíte že vodu máte sice vlastní, ale za vše ostatní tvrdě platíte. Navíc, veškeré povinnosti týkající se opravy a údržby domu a zahrady leží jedině a jedině na vás. Takže tento komfort soukromí stojí i hodiny času a práce při sekání trávy nebo čištění vody v bazénu.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Pro kutily a milovníky práce na zahrádce je život v domě ideálním řešením. Avšak lidé, kteří mají málo času a potažmo nemají dost peněz, aby za údržbu zaplatili někomu druhému, mohou být z tohoto způsobu bydlení po čase dosti nešťastní.
Dobré je si před koupí zvážit všechna pro a proti a koupit dům, který je dobře postavený, nejlépe nový, aby na něm hned ze začátku nebyla nutná kompletní, několik let trvající rekonstrukce, při které byste do domu museli investovat další obrovskou sumu. K posouzení stavu domu je dobré si přizvat zkušeného odborníka, který dokáže posoudit stav střechy, potrubí, celkové konstrukce, atd.
Nezkušenému laikovi, který se v mžiku zamiloval do kouzelného místa mohou přes růžové brýle a neodbornost utéct velmi podstatné detaily, na které samozřejmě prodávající nebude mít zájem upozornit a věřte, že po koupi se postupem času všechny odhalí. Malý příplatek za odbornou prohlídku vám dokáže ušetřit spousty tisíc korun.
Pokud se rozhodnete pro život v domečku, je dobré si dávat pravidelně stranou nějaké peníze, které v případě nouze budete mít k dispozici na akutní opravu nebo potřebnou investici. Na život ve vlastním království si zvyknete velmi brzy a to že jste si vlastními pány vám vykoupí i těch pár povinností navíc, které k rodinnému domu patří.
Velkou a možná hlavní nevýhodou je malé soukromí a častý hluk, kterým můžete ostatní rušit nebo vy jím můžete být rušeni. Jako rodiny s malými dětmi, psy a nebo jen dvojice mladých lidí, kteří občas uspořádají párty nebo hlasitější večírek můžete pořádně nabourat sousedské vztahy. Na druhé straně, jako tiší nájemníci jste těmito spolubydlícími dost rušeni.
A teď kdo je v právu?! Já jsem zažila oboustranný pocit, kdy jsem měla za sousedy lidi s neustále štěkajícím psem, kterého jsme přezdívali „Hyena“ a který navíc nebyl ani příliš přátelský. Ale i jsem byla na té druhé straně coby maminka dvou malých nespavých dětí. Sousedi na nás bušili přes topení a to klidně ve 3 ráno když měl malý prdíky nebo byl nemocný. V těchto chvílích by člověk zaplatil za soukromí zlatem. :-)
Oproti tomu bydlení v paneláku láká především svou pohodlností, která je v době, kdy všichni pracují od nevidím do nevidím často velkou předností.
Ráno nemusíte nikam do kotelny, abyste doma měli teplo, ale stačí otočit ventilem u topení. Teplé vody je dostatek a místo sekání zahrady stačí občas zalít pár kytiček na balkóně. Podlahová plocha k úklidu je také většinou o dost menší a toto vše si uvědomíte až v okamžiku prvního úklidu vašeho nového rodinného domu.
Cena bytu je podstatně nižší a údržbu domu obstarává správce, takže na majiteli je pouze jednou za rok navštívit schůzi a vytřít společnou chodbu. Pohoda a klid, sobotní odpoledne věnujete rodinnému výletu na kolech a neděli si po obědě trochu přispíte a nic vám neuteče.
Vlastní bazén, po kterém tak závistivě koukáme vždy když jdete ulicí rodinných domků, to není žádná výhra. Těch několik málo dní v roce, kdy je hezky a dá se koupat je vykoupeno celoroční údržbou bazénu. Vlastní bazén je jako vlastní chata nebo chalupa, nutí vás se o to starat a nedovolí vám jezdit nikam jinam. Na bazén proto raději zapomeňte a jeďte se osvěžit na městském koupališti nebo k rybníku. Nebo se nechte pozvat „šťastnějším známým“ k němu do bazénu.
Je to na každém, aby si zvolil to správné pro něj, protože s hypotékou zatíženým domovem se pak už to rozhodnutí bere jen velmi těžko zpátky.
Nakonec je to asi tak, že bez peněz stejně na výběr nic jiného než panelák nemáte a pokud trpíte nadbytkem peněz, tak si za úklid domu a další práce zaplatíte a máte klid.
Co vy a bydlení? Rodinný dům rozhodně ANO? Nebo hlasujete pro bydlení v paneláku?
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Léto a prázdniny se kvapem blíží a jistě i vy už se těšíte na vaše dny volna. Pokud ještě nemáte vybráno jak je strávíte, tak neváhejte. Mnoho inspirace naleznete na internetu a pár zajímavých tipů i v tomto článku.
Krásná země, kde se mísí vliv Asie a Evropy, vám dokáže poskytnout nádherně strávené chvíle u moře ale i v horách. Poznáte krásu pravého Tureckého tržiště, kde mimo spousty koření, oděvů, látek, koberců a ovoce se můžete kochat mimořádnou atmosférou, která zde vládne už po tisíce let. Nezapomenutelným zážitkem je i ochutnávka tureckého čaje, který se podává volně na ulici.
Čisté teplé moře a příjemný a ochotný personál je v turistických oblastech samozřejmostí. Cena této dovolené vás vyjde poměrně levně, něco mezi 9000 a 13000,- Kč. Navíc, pokud neplánujete cestovat mimo obvyklé trasy, nebudete potřebovat žádné očkování. V Turecku vám nehrozí při rozumném přístupu téměř žádné nebezpečí.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Další nádherná a dnes i levná dovolená se nabízí už přeci jenom o něco dále, ale i tato krásná země jistě stojí za navštívení. Pravý ráj překrásných čistých pláží a plný dobře naladěných usměvavých lidí. Thajsko spolu se svými mimořádnými a zajímavými chrámy a stálou příjemnou teplotou láká k opakovaným návratům.
Do této země je doporučené očkování – proti žloutenkám, břišnímu tyfu a encefalitidě. Zdravotnická péče je v Thajsku na dobré úrovni a tak nemusíte mít obavy z nekvalitního ošetření v případě potíží.
Pozor však na etiketu – velmi si zde potrpí na vážnost královské rodiny a dodržování místních zákonů (zejména ohledně drog), o čemž už se přesvědčilo mnoho nešťastníků, kteří navštívili místní ne příliš vlídné vězení. Dalším rizikem exotických míst je i jistá nestabilita počasí a tak je v těchto rájích světa nutné počítat se zemětřesením, tsunami, hurikány…..který je velkým strašákem pro místní i turisty.
Tento překrásný kus země je na místě, kam by se ráda podívala většina z nás. Milujete-li vřelé lidi, hudbu a máte-li peníze navíc, neváhejte a vydejte se za poznáním střední Ameriky. Jste-li trochu více dobrodružná povaha, můžete navštívit například i sousedící Haiti, kam se však rozhodně nedoporučuje cestovat se staršími, těhotnými nebo dětmi jelikož je to stát poměrně divoký a nevyspělý.
Obecně se radí dát si zde pozor na spáleniny od sluníčka, střevní potíže a v případě cesty do této oblasti využít včas možnosti očkování. Především proti žloutence. Máte-li v plánu cestování mimo turistické oblasti nebo chcete-li navštívit Haiti, doporučuje se i očkování proti malárii.
V zemích střední a jižní Ameriky je též dobré nepotulovat se nikde po setmění a hlídat si svá zavazadla, cestovní doklady a cennosti. Co se ještě v Dominikánské republice příliš netoleruje, to je nudismus. Tak pozor. :-)
V Africe – černém kontinentu je stále modernější navštívit krásy divoké a nespoutané přírody a vidět volně žijící zvířata v národních parcích. V dnešní době není takováto dovolená žádnou velkou zvláštností a je mnoho kanceláří, které vám umožní prožít tento jedinečný zážitek.
Není nad to vidět volně pasoucí se stáda zeber, dřímající lvy, pasoucí se slony…
Do oblasti jižní Afriky je povinné mít očkování proti žluté zimnici, ale je dobré nechat si aplikovat i očkování proti malárii, žloutenkám a břišními tyfu. Nezapomínejte také na vlastní ochranu – Afrika je země s velkým výskytem HIV+. Většinou platí, že pokud cestujete do zemí s nižší životní úrovní, musíte počítat že budete muset podstoupit minimálně povinná očkování, být ostražití co se hlídaní si osobních věcí týká a dát si pozor při konzumaci nápojů a potravin.
Jinak je cesta do této oblasti krásnou neobyčejnou dovolenou, zvláště, spojíte-li si safari třeba s odpočinkovým pobytem u moře. Když se budete řídit zdravým rozumem tak své dovolené prožijete v naprosté většině krásně a v poklidu a stanou se pro vás nezapomenutelným zážitkem. A to je důvod proč žijeme.
Další informace o některých zemích světa najdete na http://www.dalka.cz/
Kam letos na dovolenou pojedete Vy? Exotika, Bulahrsko nebo kempování v Čechách?
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Taky jste s rozběhem jara nastoupili na často nelehký úkol, a to naučit vaše dítě jezdit na kole bez pomocných koleček? Pohled na rodiče běžícího za dítětem se strachem v očích a jazykem na triku je mnohdy úsměvný, ale kdo měl již možnost dítěte učit jezdit, jistě s “nebohým“ rodičem i soucítí.
Pokud vás učení čeká, máme pro vás rady a zkušenosti, které vám jistě pomůžou a ušetří fyzickou i psychickou stránku vás i vašeho dítka.
Tříkolku dítě dokáže zvládnout již od dvou let, záleží na tom, jak je pohybově zdatné. Postačí, když ji zatím dítěti necháte v pokojíčku, kde se mu bude jezdit jednoduše, bez náročného terénu. Důležité je, aby dítě přišlo na to, jak zvládnout kruhový pohyb při šlapání. Během příštích několika týdnů to jistě zvládne.
Dalším důležitým prvkem pro samostatnou jízdu je udržení rovnováhy. Zde pomůžou odrážedla, které vypadají jako kolo, ale jsou bez šlapátek a řetězu. Nepleťme si je s plastovými odrážedly na třech kolech! Dítě sedí na sedátku jako na kole, ale místo šlapání se odráží. Po pár týdnech naberou jistotu, udržení rovnováhy přestane být problém a děti zkouší co dovedou. Vyhledávají kopečky, mírné dlouhé svahy, louže,…
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Po zvládnutí výše zmiňovaných dovedností přichází na řadu klasické kolo. Dítě jej často zvládne za pár hodin, protože vše důležité už umí. Je třeba dbát na to, aby dítě z kola dosáhlo na zem, tak, jako to bylo při odrážedle, aby v případě hrozícího pádu dosáhlo okamžitě celými chodidly na zem. Dopilovat budete muset právě nastíněné zastavování, ale také samotný rozjezd. Tady bude třeba delší asistence.
Trasa, kterou zvolíme pro učení jízdy by měla být rovná, bez kamenů, nejlépe asfaltový. Zkontrolujte i nenadálé nerovnosti, jako jsou třeba výmoly, praskliny… Mělo by jich být co nejméně. Nezapomínejte na přilbu a pokud jste již pořídili i rukavice a chrániče kolen a loktů, ušetříte dítě případných oděrků, které hrozí díky pádům, jichž bude ze začátku pravděpodobně dost.
Kolo musí mít správnou velikost v poměru k výšce dítěte – pro tříleté děti je nejvhodnější kolo s 12ti palcovými koly. Brzda je nejlepší zadní protišlapná. Přední brzdy jsou dá se říct zbytečné, protože děti v tomto věku ještě nemají dostatek síly na zmáčknutí brzdy. Při současném řízení a držení řídítek je to ještě těžší.
Kolo by mělo být vybaveno i odrazkami, blatníky, zvonkem, osvětlením a nesmí chybět kryt na řetěz!
Díky kolu se děti stanou opět samostatnějšími, pohyblivějšími, budou mít další možnost zábavy, rozvoje a třeba že jsou někdy začátky jízdy složité, jistě se vyplatí jak pro děti, tak pro rodiče.
Jaké vyberete kolo Vy? Myslíte si, že pomocná kolečka raději ano nebo ne?
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Jestli se vám stává, že se v podprsence necítíte dobře, nesedí vám, jak by měla, pravděpodobně jste zvolila špatnou velikost. Dáme vám pár tipů, jak vybrat tu správnou!
Řada žen si v mládí vybere většinou špatnou velikost podprsenky a tu nemění řadu let, často například do doby těhotenství, kdy se prsa značně zvětší.
Nejobvyklejší velikost našich žen je 70A – 85D – alespoň podle toho, jaké jsou nejprodávanější velikosti podprsenek. Když bychom to převedli na velikost ostatního oblečení, 70 odpovídá konfekční velikosti 38-40. To ale znamená, že útlé ženy nosí podprsenky často větší o cca 15 kg!
Jak je to s košíčky. Velikost A jsou na spíše “jen vystouplé bradavky“, B na menší prsa, C na plná prsa, ale pro větší prsa začíná až velikost D. Dalších písmenek už se ženy často úplně vyvarovávají, jakoby prsa špatně zvoleným menším písmenkem velikosti měly zkrásnět, nebo se zpevnit.
Pokud si podprsenku během nošení posunujete, spravujete, necítíte se v ní dobře, případně ji musíte vytahovat, je vám jistě velká. Zkuste rychle zvednou ruce. Pokud se zpod spodního okraje dostane prso ven, je to špatně. Nebo to můžete zkusit pomocí třech prstů, které je možné zasunout pod spodní okraj při zapnutí na poslední háček, ale to by mělo být maximu! Kostice by měly být v klidu na hrudní kosti, neopírat se o prsa a to samé platí i na druhé straně, tedy venkovní, kdy by měla kostice sahat až svislou čarou pod ramenní kloub a podpažní jamku. Jen tak je zajištěno, že váha prsou nebude nesena ramínky, ale i obvodem.
Na nákup podprsenky se dobře připravte. Obvod pod prsy měřte při vydechnutí a co nejtěsněji, číslo zaokrouhlete dolů a od něj ještě jedno odečtěte. Naměříte-li si např. 78, zaokrouhlíte na 75 a odečtete jednu velikost, tedy správnou volbou by měla být velikost 70.
Velikost obvodu prsou můžeme měřit v nevyztužené podprsence přes bradavky. Velikost košíčků se může měnit, podle toho, jakou podprsenku zvolíte (vyztuženou, sportovní…), ale obvod byste měnit neměla.
Vyberme například sportovní. Neměla by prsa stlačovat k sobě, aby nedocházelo k jejich pocení a vzájemnému zapařování. Každé prso by mělo být uloženo zvlášť.
Kojící podprsenky patří také ke specifickým. Neměly bychom je kupovat delší dobu před porodem, protože právě v posledních týdnech se tělo nejvíce mění. Po porodu se navíc vrací všechno zpět, u podprsenky důležitá žebra, takže bychom při nákupu měly myslet na to, aby nám zbývaly háčky na “utahování“.
Bojujete v obchodě se správnou velikostí nebo to máte již v oku?
Na začátku května jste mohli ve zprávách rádií a televizí zaznamenat výstrahu o větším rozmnožení našeho jedovatého hada – zmije obecné. Bylo by dobré vědět, kde se zmije nejčastěji a nejraději vyskytuje, kde je tedy zvýšené riziko, že na ni narazíte a taky si připomenout, jak se zachovat, pokud by došlo k uštknutí.
Zmije obecná má ráda slunné a vlhké stanoviště, jako jsou například břehy potoků, paseky, mokřiny, kamenité stráně. Pokud tedy louku protíná byť jen malý potůček, je tady vyšší šance, že by se zde zmije mohla nacházet.
Tento had je plachý, přes den odpočívá na slunci, nebo se schovává ve stínu a na lov se vydává až večer. Pokud ji tedy přes den překvapíte, s největší pravděpodobností prchne.
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Častou obranou zmijí je jejich bojovný postoj, který je skutečně strach nahánějící. Zmije se stočí na zemi a zvedáním přední části těla vyskakuje proti vám. Pokud se snaží uniknout, tímhle způsobem se zároveň dokáže posunovat do strany a v bezpečné vzdálenosti se začne opět plazit.
K uštknutí dochází většinou při přišlápnutí, nebo pokud byste se ji snažili vzít do rukou. U většiny osob se po uštknutí může dostavit hřejivý pocit v místě kousnutí, končetina může být nateklá, jde o lokální příznaky. Jen malá část má celkové příznaky otravy, kterými jsou průjem, nevolnost od žaludku. Největší nebezpečí hrozí při snížení tlaku, kdy může dojít až k oběhovému kolapsu a při alergické reakci, kdy může dojít až ke smrti, stejně jako u bodnutí včelou, nebo vosou.
Po kousnutí zmijí se doporučuje nechat uštknutého v klidu a vyhledat nebo přivolat lékařskou pomoc. Hospitalizace nebývá nutná, zmije totiž při jednom uštknutí vypustí jen třetinu svého jedu, což není pro člověka nebezpečná dávka. Výjimkou jsou ale malé děti a staré nemocné osoby.
Pokud si pamatujete zaškrcování, není to v případě zmijího uštknutí nutné. Může způsobit více škody, než užitku, protože při zaškrcení může jed vážně poškodit tkáň v místě vkusu.
Zaškrcování se doporučuje jen tehdy, pokud víte, u kterého typu jedu je lepší, než nezaškrcení. To vědí zpravidla jen odborníci na plazy, chovatelé, příp. lékaři. U nás se tito jedovatí hadi nevyskytují, jde např. o nejjedovatější mambu černou.
Potkali jste na svých procházkách někdy zmiji? Nebo jiného hada? Jak jste se zachovaly?
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
Ať už jsou to maminky čekatelky, čerstvé maminky, maminky „náctiletých“ dětí, nebo maminky ve zralém věku, všem přejeme zdraví a lásku!
[hana-code-insert name=’468×80′ /]
Pokud vás zajímá historie tohoto svátku, tak zde je převzatý text z online encyklopedie Wikipedie:
Den matek je den, kdy vzdáváme poctu našim matkám. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů.
V Československu se začal slavit tento svátek v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po 2. sv. válce byl zatlačen do pozadí komunisty propagovanými oslavami Mezinárodního dne žen, ve zkratce MDŽ (slaveného vždycky 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně.
Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.
Zdroj: Wikipedia.org
[hana-code-insert name=’468×250′ /]
