Chaos úředníků
Také jste se již setkali s tím, že máte pocit, že „levá ruka neví co dělá pravá“? To je totiž dost častým jevem poslední doby.
Příkladem může být zaslání e–mailu do nějaké firmy kvůli jakékoliv záležitosti a v zápětí Vám přijde odpověď z jiného oddělení, než kam jste původně psali. To by ani tak nebyl takový problém, jako to, že se ptá na úplně stejnou věc, o které jste již psali ve svém prvním e–mailu. Pak máte pocit, že Vaše úvodní snaha byla marná, protože musíte stále dokola vysvětlovat, co „tím chtěl básník říct“.
Je mnoho a mnoho takových příkladů toho, že k cíli musíte projít spoustou klikatých cestiček, než se dopídíte správného konce. Hlavně úředníci rádi věci komplikují a přehazující si Vás mezi sebou, jen aby s Vámi nemuseli řešit problém. Přehazují si Vás jako horký brambor.
Už se Vám jistě stalo, že jste přišli do něčí kanceláře a oni Vás posílali z jedné kanceláře do druhé, z jednoho patra do dalšího a zpět. Nakonec stejně skončíte v té úplně první, do které jste přišli, aby s Vámi věc vyřešili. Ztratíte tím Vy i daní úředníci spousty času.
Pokud Vás zrovna nehoní po celé budově, chtějí po Vás mnoho a mnoho zbytečných dokladů, které musíte nechat potvrdit na jiných různých úřadech, než se budete moci konečně vrátit do původní kanceláře. Takže kvůli jedné věci musíte zlítat téměř půlku města a po všech možných úřadech.
Totéž se Vám může stát i ve zcela běžném životě. Chcete například něco vzkázat své mamince, sourozenci či komukoliv jinému a dotyčný, kterému vzkaz řeknete ho bohužel správné osobě nepředá, buď zapomene, nebo to řekne někomu dalšímu a ten už to dál také nepředá. V tomto okamžiku vyvstává problém, protože se pak obě strany budou divit. Vy tomu, že cílová osoba o dané věci vůbec nic neví a cílová osoba zase, že jí nikdo nic neřekl.
Nevěšte hlavu, lidičky, nejste jediný, kdo má takový problém.
Pokud se jedná o firmy, nejlepším a nejefektivnějším řešením je, zjistit si kontakt na příslušné oddělení, nebo se na recepci informujte, kdo má danou věc na starost a kontaktujte přímo daného pracovníka, ať již osobně, písemně, elektronicky či telefonicky.
U úřadů je to již složitější, proto se raději zeptejte na informacích, co všechno je pro Vaší věc nutno mít zařízené, jaké doklady, potvrzení či poplatky a komu to následně předat. A co se týče soukromých osob, jako je Vaše rodina, tak zavolejte, napište nebo řekněte to cílové osobě Vy samotní.
A hlavně, nedohadujte se s úředníky, i oni jsou pouze lidé a jejich pracovní vytížení není žádná legrace, pokud na ně denně pokřikuje kvantum jiných lidí, naštvanějších než jste Vy. Pokud máte možnost, kontaktujte úřady s předstihem z pohodlí svého domova, co je třeba mít a kam to následně odevzdat, či se dále poradit.
A Vy, milý úředníci, pochopte i Vy, že my ostatní, jsme jen lidé, kteří si musí brát volno v práci, aby mohli Váš úřad navštívit nebo s sebou mají malé děti, které rozhodně nebudou sedět na jednom místě, tudíž musíte počítat s menším povykem ze strany dětí a netrpělivosti při příliš dlouhém čekání.