Zapálili jsme druhou svíci na adventním věnci, Mikuláš klepe na dveře, a pokud Vaše ratolest ještě stále nenapsala Ježíškovi, určitě se co nevidět dopisu za oknem také dočkáte. Jak však vyřešit dilema splněných přání a kolik dárků svým dětem dopřát, aby nebyly zklamané, ale ani rozmazlené?
Nekupujte si svoje dítě!
V první řadě záleží na finanční situaci Vaší rodiny a Vašich zvyklostech. Někde se Vánoce slaví hlavně kvůli tradici, jedinečným společným okamžikům a o dárky zase tolik nejde. Naopak v jiných rodinách jde mnohdy o vynahrazování promarněného času, který jinak zaneprázdnění rodiče věnovali během roku ve většině případů svému zaměstnání.
Mohou se domnívat, že drahými veledary a značkovým zbožím, které není jen tak k sehnání nebo je alespoň nemá každý druhý, u svých dětí uspějí. To může být částečně pravda, ale je takový přístup skutečně ten správný?
Někde může jít dokonce i o jakousi soutěž mezi příbuznými, kamarádkami či sousedkami, kdy se jeden před druhým předhání v množství, hodnotě a atraktivitě pořízených dárků.
Na co vzpomínáte Vy, když si v paměti vybavíte Vánoce v dětství? Na počet dárků nebo zážitky, vyprávění a procházku zasněženým lesem? Vytvořte pro své děti kouzelné Vánoce i jinak než hmotnými statky, a umožněte jim, aby na ně vzpomínaly ještě za desítky let.
Jeden dárek za druhým
Už to tak bývá. Pro své děti chceme to nejlepší, a zvlášť když jde o Vánoce, na peníze zase tolik nehledíme a chceme jim dopřát, co jim na očích vidíme (nebo co se v dopisu Ježíškovi dočteme). Toužíme jim proto splnit všechna tajná přání a někdy i mnohem víc. Vždyť sortiment v obchodech je v dnešní době tak široký!
A i když už máte všechno, často narazíte na něco, co prostě „musíte“ dokoupit. Většinou to potom však končí smutnou situací, kdy se děti vrhnou pod vánoční stromeček jako divá zvěř, zuřivě trhají papír a po běžném prohlédnutí odhazují dárky na všechny možné strany, aby mohly rozbalovat další.
Nejde tedy o dárky jako takové, ale spíš o jejich počet. Mnohdy si tedy ani nejsou schopné uvědomit, co že to vlastně dostaly, natož co dostali ostatní členové rodiny a jak se líbí dárky jim. Navíc velice rychle ztrácí představu o skutečné hodnotě věcí, nedokáží si představit, kolik úsilí stojí peníze vydělat a dárky nakoupit (pro ty, které už na Ježíška nevěří).
Někdy se dokonce domnívají, že v životě dostanou všechno, na co si ukážou, a teprve, až se setkají se skutečnou realitou, bývají nemile zaskočené.
Kvalita versus kvantita
Samozřejmě platí, že bychom měli investovat spíše do kvality, a je jedno, zda jde o dětskou hračku nebo nákup zimních bot pro partnera. Nejde jen o výdrž materiálu, ale zejména o hlubší podstatu věci. Pokud dostaneme méně hodnotnějších dárků, budeme si jich víc považovat a snáze si je ještě po delší době vybavíme.
To by neměl být problém i pro dítě, které se jinak v záplavě dárků zcela ztratí. Pak je akorát roztěkané, nesoustředěné a nevěnuje se ani jedné věci pořádně, a to jak u stromečku, tak později při hraní. Je vhodné se na stejném přístupu k nákupům domluvit například i s prarodiči nebo ostatními příbuznými – určitě to uvítají a pro dítě nebudou rozdíly v množství a hodnotě dárků takovou změnou.
Dopis Ježíškovi
Při nákupech vánočních dárků byste neměli podléhat módním trendům, tomu, co se nosí, co je právě „in“, co nakupují ostatní maminky z okolí a z čeho bude Vaše dítko „rozhodně“ u vytržení. Berte v potaz konkrétně svou ratolest, jeho povahu, záliby, oblíbené hrdiny a sny. Při společném psaní dopisu Ježíškovi se pokuste přání příliš nespecifikovat.
Napište nebo namalujte například auto, konkretizujte maximálně barvu nebo jiný drobný detail, neuvádějte však přímo značku nebo typ výrobku – ať se má dítko na co těšit a pod stromečkem zažije překvapení!
Kolik dárků je tedy akorát?
Pokud si vezmete výše zmíněné rady k srdci, měl by dítěti stačit jeden hlavní dárek, po kterém touží, plus dva nebo tři menší. Platí přitom, že by se nemělo jednat o oblečení nebo školní potřeby (pokud to není jeho výslovné přání) – ponožky nebo nové desky na sešity mohou kouzlo dárků někdy znehodnocovat.