Pomluva
Je to bezesporu nehezké, ovšem už odpradávna nás doprovází naším životem. Smutné je, jak velmi rychle jí lidé uvěří, a že se od ní dá ještě hůře očistit. Především vysoce postavení lidé a dívky ji využívají. Ale jak se říká: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!“ A tak se nemálo kdy stane, že se záměrná pomluva otočí proti Vám, a nakonec z toho máte potíže, na které ostatní jen velmi těžko zapomenou.
Co to vlastně pomluva je
Za pomluvu nelze považovat, označíte-li třeba někoho veřejně a oprávněně za zloděje či zvrhlíka. Pomluva je založena na lži, resp. na události, která se nestala a je šířena za zády dotyčného, jehož se týká. Pokud uvěří pomluvě větší množství lidí, velmi těžko se pak snáší, zejména když o ní ten, jehož se týká, neví. V některých případech jí tedy můžeme zničit společenské tyrany, ovšem proti kolektivně oblíbeným s pomluvou příliš neuspějete.
Jen moudrý neuvěří
Proč vlastně lidé obvykle tak snadno uvěří cizí pomluvě? Nejspíš to bude proto, že jejich životy jsou příliš nudné a nemají moc co na práci …a tak nejenom, že cizí pomluvě uvěří, ale dokonce ji i dále šíří a zkreslují ji. Moudrý člověk, který se nedá zlákat závistí či škodolibostí druhých, si pomluvu max. vyslechne, ale neuvěří jí. Pokud to totiž není dokázáno, anebo se k tomu dotyčný, jehož se pomluva týká, sám nepřiznal, jedná se stále o pouhý výplod nějakého nevyrovnaného jedince či hned celé skupiny lidí.
Na pomluvu pozor
Pomluva se může mnohým zdát dobrým nástrojem, jak někoho nejenom společensky znemožnit. Někdy se ovšem může otočit i proti „svému majiteli“ a způsobit mu nemalé škody. V některých případech je pomluva přípustná, nicméně je stále neetická. Pokud už se uchýlíte k vytvoření jakékoliv pomluvy, nejprve pořádně zvažte, zdali Vám to za to skutečně stojí, a zdali nenapáchá větší škody Vám, když vyjde najevo, kdo ji vytvořil.