Historie barvení vlasů
Většina žen si minimálně jednou v životě barvila vlasy. A některé si říkají, že je jim líto žen ze středověku, které takovouto možnost neměly. Ale pozor, barvení vlasů není žádná novinka a ženy si měnily barvu svých vlasů už ve starém Egyptě či Římě.
Egypt
V Egyptě používaly ženy henu, která nepronikala do vlasů, ale obalila je vrstvou, která vlasy chránila a na slunci vytvářela měděné odlesky. Takové vlasy byly většinou hodně tmavé až černé. Později se začalo používat barvení indigem, které způsobovalo, že černé vlasy se leskly do modra.
V této zemi byla i jiná móda. Vlasy se stříhaly na krátko a na ně se až potom připevňovaly příčesky z vlasů, které mnohdy patřily otrokyním. I tyto příčesky se barvily.
Řím
Ženy v Římě zase toužily po světlých barvách. Líbily se jim vlasy jejich germánských otrokyň. Proto si vybíraly ženy s hustými lesklými vlasy, které následně nechaly ostříhat a z jejich krásných vlasů si vytvořily paruku. Probíhaly i pokusy o barvení, ale z tmavých vlasů se těžko dělá platina. Kýženého výsledku nikdy nedosáhly. I procedury na barvení byly poněkud složité.
Používal se odvar z heřmánku, kterým se umyly vlasy, jenomže potom se muselo strávit několik hodin na slunci, aby vlasy zesvětlaly. Dalším způsobem byla například šťáva z citronů, která by svou kyselostí také měla odbarvovat nebo třeba speciálně vytvoření roztok z kozího loje a bukového listí. První odbarvené blondýny tedy pocházejí z Říma.
Evropa
V Evropě se ženy držely spíše hnědým vlasů. Na konci 19. století se dostala hena i sem, ale zdejší ženy měly své způsoby barvení vlasů. Pro zvýraznění hnědých vlasů se používal odvar z kaštanových listů nebo cibulových slupek. Přidávaly se různé byliny, ale stačilo změnit i druh cibule. Odstíny hnědé Evropa jenom hýřila.
Vlasy se barvily ale i na černo a to pomocí ořechových skořápek. Když to tak shrneme, ořechy byly všeobecně známé a oblíbené barvivo na vlasy. Stejně jako dnes se i tehdy používal silný černý čaj, který se nalil na vlasy po umytí a už se neoplachoval. Tímto způsobem se zvýrazní barva tmavých vlasů. Naopak světlé vlasy se dají oživit heřmánkem či lipovým květem.
Baroko
Když bychom se vrátili do období baroka, setkali bychom se zase se světlou barvou vlasů. Lidé se v té době barvili na blond, protože to byla barva andělů. Barvili se jak ženy, tak i muži. Tato barva se používala především na honosné paruky.
Po roce 1900, francouzský chemik Eugen Schueller přišel s první syntetickou barvou na vlasy, která využívala účinku amoniaku a peroxidu. Na trh potom uvedl barvu s názvem Dream Blond. Tento muž později založil firmu French Harmless Hair Dye Company, která byla následně přejmenována na L’Oreal.
Tato metoda používání peroxidu vodíku a amoniaku byla velice oblíbená, protože se jí daly vytvářet různé odstíny blond. V dnešní době ale kadeřníci a stylisté spíše doporučují metody více přírodní. Ty, které se používaly v 19. Století v Evropě. Ty metody, jež používaly již naše babičky.