Seberte se a zajděte si s kamarádkou zacvičit, zaběhat, na kurzy vaření, prostě kamkoliv, kde jste nucena něco dělat. Když budete sedět doma a přemýšlet, kde jste udělala chybu, moc vám to nepomůže. Nehledě na to že můžete potkat někoho nového. Choďte do jiných restaurací a klubů, než jste zvyklá, poznávejte nové lidi. Když se budete brouzdat v jednom rybníku, princ na bílém koni z nebe jen tak nespadne.
Autor obrázku: DeeAshley
Vypovídejte se
Zavolejte kamarádkám, sestře, matce, prostě komukoliv, s kým o tom můžete mluvit. Je jedno, jestli jim budete povídat celé hodiny, jsou to kamarádky a ty by vám měly pomoct. Také jednou ocení, až se ony budou moct vypovídat vám.
Nadávejte na něj, litujte se, na všechno máte právo. Jste-li v opravdu velkých depresích, nebojte se lékařské pomoci. Pokud se Vám nechce navštěvovat psychologa, můžete zkusit různá sezení na toto téma. Uvolnit se můžete například i jógou nebo meditací. Meditovat můžete kdekoliv vás napadne. Stačí se zhluboka nadechnout, a nechat svoje myšlenky volně proudit.
Vyhýbejte se věcem, které vám ho připomínají
Zbavte se všeho, co vám ho připomíná. Je-li vám líto věci vyhodit, můžete je zabalit do krabice a vytáhnout, až vám bude líp. Nekoukejte na filmy, na které jste spolu koukali, neposlouchejte písničky, co jste spolu poslouchali, vyhýbejte se místům, které pro vás byly typické. Raději nechoďte ven s páry, jelikož se budete cítit jako třetí kolo u vozu a pohled na zamilované hrdličky vám dvakrát neprospěje.
Nekontaktujte ho první
Když mu budete denně psát, jak je vám vše líto a jak vám chybí, jen ho to utvrdí v tom, že udělal správně. Nechte ho vychladnout, dělejte nedostupnou. Když uvidí, že vám nechybí, bude ho to štvát a bude si nad tím lámat hlavu. Rozhodně ale nepovolte, když se k vám bude chtít vrátit. Chlapi chtějí lovit, a když vás dostanou, znovu je omrzíte.
Nemluvte o něm na první schůzce
Jestli-že potkáte někoho nového, rozhodně se nezmiňujte o tom, že jste čerstvě sama a trápíte se. Nikoho tím nesbalíte, ba naopak, akorát ho to odradí. Pokud o něj budete mít opravdový zájem, po pár schůzkách se zmiňte, ale zdůrazněte, že je to vše za vámi a jste připravená na něco nového.
Nechci teď mluvit o žárlivosti jako takové (to by vydalo na celý další článek), ale o sobeckosti a sebestřednosti některých mužů v těchto věcech. Teď opravdu nemluvím o většině mužů, ale je o části (těžko říct, jak velké).
Autor obrázku: SteelCityHobbies
Já osobně jsem se s tím setkala u jedné své kamarádky. Ona podřídila celý život svému vysněnému princi. Své kamarády, koníčky a zájmy vyměnila za jeho. A vše dělala s takovou samozřejmostí, že se z toho stal i její život. Mnohem později (dlouho po jejich rozchodu) jsem se dozvěděla, že jejich vztah byl založený na jednostranné lásce (hádejte, ze které strany) a hádky byly na denním pořádku.
Dostávám se ke kompromisům (opět). A ty muži dělají velmi neradi, a pokud nemusí, neudělají je. Jak myslím, to nemusí? Konkrétně v tomto případě je odpověď nasnadě. Pokud si hned ze začátku nestanovíte jasná pravidla (já budu dělat, co se mi líbí a ty taky a najdeme zlatou stření cestu) jste slušně řečeno v háji.
Autor obrázku: Lisandro M. Enrique
Ať jsou vám jeho svět a lidé okolo sebe víc protivní, nenaděláte nic (starýho psa novým kouskům nenaučíš). A pomlouvat a vytahovat na povrch nedostatky jeho přátel? Pozdě bycha honit! Tím si rovnou vykopete hrob. Opět to souvisí s ješitností. On by se přece neobklopoval žádnou lůzou!
Ještě horší je situace, kdy nepomohl ani kompromis na počátku vztahu a vám je neustále vyčítáno to, s kým se stýkáte, co děláte a že radši chodíte mezi své kamarády, než mezi ty jeho. Chce to trpělivé vysvětlování, ale už je to na hranici snesitelnosti. Tady existují tři varianty: neustálé hádání, rozchod nebo tolik očekávání podřízení a poslušnost. Ale nedej Bože, kdybychom chtěly něco takového my po nich!
Vypadám teď jako zlá saň zaujatá proti opačnému pohlaví, že? Není to ale pravda, jen jsem vyzdvihla do očí bijící skutečnosti (a určitě zdaleka ne všechny). Já mám mnoho kamarádů a s některými vycházím líp, než s holkami. Oni mají totiž i spoustu skvělých vlastností. Jsou dobří společníci a „vrby“, neřeší „žabomyší“ války
Rodiče nás vedou k sportům, umění či hudbě ale co nás opravdu jednou bude bavit poznáme až s časem. Je mnoho žen které se věnují v dětství sportu a vydrží jim to dospělosti. Může jít o kontaktní sporty ,ale i pro čistě holčičí záležitosti jako je aerobic nebo tancování.
Úspěch a dobrá parta podpoří zábavnost naší aktivity a pro mnoho z nás se pak sport stane tím nejdůležitějším. Jsou mezi námi však i klidnější typy které dají přednost více ženským koníčkům. Například různé manuální činnosti jako je keramika, ruční práce či vaření.
Nejen že se tak příjemně uklidní,ale zároveň se tak naučí mnoho užitečností do domácnosti. Intelektuálně a umělecky nadané děti jsou často objeveni a vedeni k různým hudebním či dobročinným aktivitám při kterých si užijí slávy ale často i cestování. Některé koníčky stojí pár stovek jiné si mohou dopřát pouze ti majetnější z nás.
A co trochu netradiční zábavy. Každý se rád baví. Naše záliby s s věkem mění, stejně jako se mění naše priority. Někdy je potřeba nebát s trošku riskovat. Jsou totiž záležitosti které vyžadují více odvahy. Tyto koníčky jsou spíše provazovány muži,ale najdou se mezi námi i ženy které potřebují k životu trochu více vzrušení.
A co třeba rozpumpuje zaručeně krev – horolezectví ve vysokých horách, potápění, bungee jumping, či skákání padákem. Chce to však umět překonat sám sebe a ne každý toto vzrušení k životu touží mít.
Nakonec zjistíme že toho máme s rodiči hodně moc společného a skončili jsme u toho kde jste začali a nebo že na koníčky už nám zkrátka nezbývá čas což je docela škoda, protože dobrý koníček přináší člověku dlouhodobou radost a pocit naplnění.
Když vyraší první nové lístky, jaro je tady a všichni jakoby ožili. Lesy, louky jsou plné lidí na procházkách, děti vřískají na hřištích a po koutku potutelně pozorují spokojenou maminku, že konečně může sedět s kamarádkou na lavičce a povídat a ony tedy snáze uniknou jejich pozornosti, kluci vyjeli na kolech, vodaři odemkli vodu, slézat skály už taky půjde, motorkáři oprášili své stroje a vyjeli na první projížďky…
Všichni máme nějaký koníček, někdo aktivní, jiný pasivní. Jak jste se dostali ke svému koníčku vy? Díky rodičům, kamarádům, spolužákům, nebo snad nějakému svému vzoru?
Pokud to nejsou rodiče, rodina, často to bývají spolužáci ze střední, kamarádi z intru, ale taky přítel, přítelkyně. Pokud je záliba rodinná záležitost, budete o ní jistě vědět od útlého dětství. Co ale dělat, když se o koníčku vašeho kamaráda, nebo přítele dozvíte až časem, za několik měsíců, kdy si myslíte, že už o něm všechno víte?
My mluvíme o koníčku životu nebezpečném! Takže nejdřív asi budete vystrašení, překvapení, zaskočení, budete pátrat, zjišťovat věci kolem bezpečnosti… ale nakonec asi stejně neodoláte a necháte se zlákat k vyzkoušení něčeho, co neznáte, z čeho máte respekt.
Pokud vám bude příjemně, krásně, „ruka je v rukávu“ a nová „oběť“ je tady! Pokud ne, asi budete příteli, kamarádovi rozmlouvat další počínání, s kamarádem zálibu dělat nebudete, ale jak tohle vyřešit s přítelem? Přece nechcete, aby se mu něco stalo?! Může to dojít až k rozchodu… anebo připravíte svého milovaného o jeho milované… i když bude mít přece na oplátku vás! Hmm, je to dilema.
A teď máme nebezpečného koníčka i my!
Zůstaňme u první varianty. Koníček přítele, kamaráda se vám zamlouvá, pořídíte si tedy ne zrovna levnou výbavu, ale bez ní to nejde. Nemůžete donekonečna používat výbavu jeho maminky, případné tchýně! Chcete mít své, originální, vás prezentující ale hlavně vám na míru sednoucí, tedy bezpečné.
Jenže jak tohle oznámíte doma? Rodiče se o vás bojí i tak, když si myslí, že se vám nemůže při běžném chodu života nic stát, natož tak, až jim oznámíte, s kým jste se to dali do spolku. A jak zareagují na kamaráda, přítele? Nebudou ho zato nesnášet? Brát a vidět jej jako zdroj nebezpečí, toho, kdo vás přivedl na riskantní cestu?
V každém případě, nebude to snadné, ale ze své zkušenosti vím, že se to dá všechno zvládnout, naučit, přežít a hlavně užít! A mé milé mámě jsem tenkrát řekla, že pokud u toho zemřu, zemřu šťastná.
Nesuďme lidi podle toho, jaký koníček mají, co dělají, suďme je podle toho, jak ten nebezpečný koníček dělají. Jestli s ohledem na okolí a samozřejmě na svůj život, nebo arogantně a sobecky vůči všem!
Hýčkejte si své koníčky a dopřejte všem užívat si ty jejich lásky, ať už živé, hmotné, či nehmotné.
A co vy? Máte mezi známými nebo přímo vy samy nebezpečné koníčky? Jak je zvládáte a co na to vaše okolí?
