Jedno léto daleko, druhé v nedohlednu. Je tu období zimní, vzhledem i teplotami odlišné, než si většina představuje, nicméně venku je sychravo, větrno a kdekdo se potýká s virózami. Kýchání, smrkání a kašlání je slyšet všude kolem, a nejenom slyšet, bacily se hemží všude, aby si nabrali i ti, kdo nestihli prochladnout.
Nastaly dny zvýšené spotřeby medu. Žádných medových náhrad či medíků. Většina populace dnes už díky medializaci zná, že pravý včelí med je v obchodech označen pouze jednoznačným názvem Med.
Ideální samozřejmě je, pokud lze med nakoupit přímo u známého včelaře. Soukromí včelaři svou práci, především své včely, milují. K pančování medu by se nesnížili, na kvalitu medu od svých včeliček jsou pyšní.
Správný a kvalitní med lze poznat i tak, že ztuhne. Je to přirozený proces u medů květových. Med lesní vydrží řídký déle.
Tuhý med je velmi obtížné nabírat, lžičku dřív zničíme, než na ni medu nabereme. Aby med změkl a taky tak zůstal, je k takovému postupu docela jednoduchý návod. Pohár s medem postavte na radiátor. Aby nestál přímo na často velmi horkém radiátoru, podložte pohár složenou utěrkou. Když jste si jisti uzávěrem poháru, změknutí medu urychlíte, když pohár občas otočíte, či jej necháte na radiátoru ležet.
Toto nahřívání trvá asi jeden den. Potom med otevřete a vařečkou jej promíchejte. Promíchávání budete provádět několikrát, asi čtyřikrát za den. Znamená to, že po dvou dnech vám med více neztuhne do tak pevné konzistence a bude se nabírat mnohem snáz. Vznikne vlastně taková medová pasta, rovněž se tato úprava nazývá pastování a někteří včelaři takto med hned po stáčení upravují.
Med do čaje či mléka nikdy nepřidáváme, dokud je nápoj příliš horký. Je prokázané, že teplota kolem 55° medu neškodí, čili neničí jeho léčivé účinky.
V minulosti se objevovaly názory, že se nemá užívání medu přehánět, že vznikne návyk a nebude léčivě účinkovat. Není to pravda. Naopak, med bychom měli používat, kde to jde. Je to přírodní sladidlo přímo zázračné.