Přestože rozvodovost u nás klesá, stále je mnoho lidí, kteří se rozvádějí. Příčin existuje mnoho, avšak je opravdu zarážející, že mnoho lidí si nechá zkazit manželství jen kvůli tchýni.
Pokračovat ve čtení „Berete si jeden druhého i s rodinou“
Štítek: stěhování
Stěhování?
Vypovím vám příběh své kamaráky, která chodí několik měsíců se svým přítelem a neví, jestli udělat důležitý životní krok.
Dali se dohromady na nějaké akci, znali již léta. Všechno bylo krásné, jenom se každý udivoval o jejich věkovém rozdílu. Přestože byl její přítel o osm let starší, si dobře rozuměli. Dělali spolu hlouposti, chodívali ven. (I přes jejich věkový rozdíl neměl strach jí brát mezi své kamarády, dokonce si společně i s kamarády dobře sedli.)
A později se objevila první neshoda. On jako muž v letech, chtěl, aby se k němu ona přistěhovala. Jenomže ona byla ještě studentka a navíc se necítila na to, aby spolu bydleli. Měla strach, že by to nemuselo klapat, protože by se najednou viděli spolu každý den. Takhle se vídají jednou týdně – na celý víkend a stačí jim to. Moje kamarádka měla strach, že by si lezli na nervy.
Druhou věcí bylo právě to, že ona je studentkou. Sice chodí každý druhý týden na brigádu, ale je to taková nijak extra dobře placená práce. A přece jenom by neměla peníze na to, mu přispívat na domácnost. Ba naopak by dokonce ještě potřebovala přispět od něho, protože má do školy celkem vysoké náklady. V tom on neviděl problém, že by je měl oba živit. Ale jí by to bylo hloupé, aby mu zůstala viset na krku.
Navíc on bydlí se svou matkou. Kamarádka s ní vychází velmi dobře, ale nedokáže si představit, že by s ní měla bydlet. Přece jenom, kdyby spolu byly tak často, mohly by se vyskytnout neshody nebo jiný názor na určitou věc. A ona nechce pokazit vztah, který mezi sebou mají. A navíc, kdyby už se svým přítelem měla bydlet, tak by chtěla, aby měli soukromí a ne, aby se musela dělit o pračku s potencionální tchýni.
Další věcí je, že když je u něj o víkendu – oba jdou do práce (ona se vrací dříve, společně s jeho matkou.) A on přijde domů, moje kamarádka má všude všechno uklizeno, navařeno. A bojí se, že by si na to její přítel zvykl a už by jí s ničím nepomáhal. A ona se cítí mladá na to, aby byla žena v domácnosti a točila se jenom kolem plotny.
On jí to samozřejmě vyčítá. Říká, že si jenom hledá důvody, aby se k němu nemusela nastěhovat. Jí to samozřejmě mrzí, že to tak bere. Jenom mu prostě nechce být na krku.
Přestože před svým přítelem řekla, že se k němu zatím nechce nastěhovat, tak o tom hodně přemýšlí. Dokonce se o tom radila se svou matkou. Ta v tom nevidí takový problém, klidně by jí pustila, ale jen pod podmínkou, že by dodělala školu. A její taťka jí řekl, ať si dělá co chce, ale jestli jednou odejde, tak ať už se nevrací. A to byla další věc a hlavní, která jí drží doma. A tohle ani svému příteli nechce říct, třebaže by jí potom možná lépe chápal.
Stěhujeme se 2x v životě. Je to pravda a kdy?
Nejnovější statistky nám ukazují, že se lidé v průběhu života u nás v tuzemsku stěhují zpravidla 2x za celý svůj život. Podle statistik však nepřekročí vzdálenost 50 kilometrů od původního místa. Statistiky jsou skvělým ukazatelem jistých veličin, ale ne vždy to ukazuje jasný výsledek. Podívejme se na stěhování v průběhu etap života podrobněji.
Začíná to v mládí
První stěhování nastává v mládí. Pokud se nestěhujeme s rodiči, čeká nás poté pobyt na internátě nebo právě stěhování na vysokou školu. To je jedním z prvních stěhování, které i následně určuje naše další směry i co se týče našeho bydlení v dospělosti. Nemalá část studentů poté pracuje a žije ve městě, kde studuje vysokou školu.
Tato stěhování jsou většinou ovlivněna nedostatkem financí studentů a tak se nejedná ani o plnohodnotné bydlení. Většinou se jedná o velká města, která jsou u nás na úrovni krajských měst, nebo je to město hlavní. Stěhování Praha je pak u nás vůbec nejčastějším cílem studentů za vysokou školou.
První práce a následné stěhování
Ať je to ukončená vysoká škola nebo škola střední a učiliště, po vzdělání zpravidla hledáme práci. Samozřejmě, že můžeme ještě žít u rodičů, ale také se za prací stěhujeme. Nacházíme si stálé partnery a pomalu přichází na řadu usazování na konkrétním místě. Pro někoho to může být první stěhování, pro jiného už druhé. Vše záleží samozřejmě na konkrétních situacích, které se nám v životě naskytnou.
Stěhování ve stáří? Málo pravděpodobné
Když založíme rodinu, možná ještě v rané fázi nějaké stěhování z města do maloměsta nebo na venkov do svého domečku pár lidí přeci jen prožije. Ale v dalších letech a s blížícím se stářím se samozřejmě stěhování minimalizuje.
S každou etapou života se pojí jisté události a tak i stěhování probíhá v určitých periodách. U každého vše ale může být jinak, v případě cestování je to pak úplně jiné.
Všichni kolem mě se mění, jenom já ne
Všichni kolem mě se mění, jenom já ne
Jistě jste nejednou zažili …po změně prostředí (přestěhování se, přestup na jinou školu apod.) se všemi, nebo s poměrně hodně lidmi vycházíte dobře, považujete je za kamarády a kamarádky. Najednou se ale ze dne na den změní a Vy nevíte proč …stále se pak dožadujete jejich pozornosti, ale oni, jako by Vás neviděli.
Dokonce se už ani nesmějí věcem, kterým jste se dříve smávali dennodenně. Před ostatními se Vás už také nezastanou, ale namísto toho Vás akorát ještě více zesměšní …postupem času Vám začne docházet, že ten, koho jste považovali za kamaráda (kamarádku) zklamal a odkopl Vás.
Změny jsou vidět …
Domnění, že změny nejsou vidět, není pravdivé. Zpravidla je dáno, že změní-li se jeden, změní se i druhý, pokud je s ním ve styku – navzájem se ovlivňují. Ovšem v momentu, kdy si začínáte uvědomovat, že Vás kamarád či kamarádka vyměnili za někoho jiného, Vám všechny změny ne vždy zcela dochází.
Stačí pouze pozorovat a poslouchat své okolí. Připravte se ovšem na to, že Ti, kteří byli předtím Vašimi nejlepšími přáteli, Vás budou bez problémů a bez sebemenších výčitek svědomí pomlouvat každý den a prozradí na Vás úplně všechno.
Chyba může být jen na jedné straně
Není vždy pravdou, že vinu za změnu či za nějaké problémy nesou obě dvě strany stejnou. Velmi často jsou totiž tyto změny způsobeny nějakou třetí stranou, v horším případě rovnou celou skupinou lidí, a i když se snažíte těmto změnám jakkoliv zabránit a kamaráda či kamarádku si udržet, bohužel se to ve většině případů nepodaří.
Rozhodně se neměňte podle nich, ale buďte dál sami sebou – pokud Vás totiž nedokáží přijmout se vším všudy, nejsou to přátelé, ale egoisté a rádoby-perfekcionisté, kteří si stále musí něco dokazovat na těch, kteří nejsou v nějakém větším kolektivu.
Nesnažte se, vyčkejte
Pokud už jste na vše zbyli úplně sami, nezoufejte.
To, že nemáte nepřetržitě někoho, kdo by se s Vámi bavil, není ještě důvodem k neštěstí – berte to tak, že jste byli opět zbaveni těch, kteří si na Vaše kamarády pouze hráli …važte si tedy těch, kteří jsou Vám věrní a nezradí Vás – a že nejsou dokonalí? Nevadí …nikdo není totiž dokonalý! Rozhodně se neponižujte a stále si zachovávejte hrdost a důstojnost …tím stoupnete na ceně u ostatních a změní na Vás pohled.