Tradiční Vánoce v jiných zemích světa

vanoce-tradice-svet

Zapálíme svíčky, rozbalíme dárečky, lijeme olovo a krájíme jablíčka. Každý to zná, hvězdička znamená život, křížek znamená smrt. Také házíme botami, a pokud nic nezasáhneme letící papučí, vyvěští, zda se další rok odstěhujeme. Jsou to velmi staré a známé zvyky a ne všichni je dodržují. Ale co se dodržuje jinde ve světě?

Začneme v Norsku. Tam nosí dětem dárky malý vousatý skřítek Julenissen. Ale ten mléko rád nemá, tak se mu za oknem nechává rýžový nákyp. Norové si zdobí hlavně borovice, je jedno jestli venku nebo vevnitř. Mezi tradiční bílou výzdobou se často nachází také malé norské vlaječky. A před rozbalováním dárků se u borovičky sejde celá rodina a tančí a zpívají koledy.

Kanadě najdeme známého Santu Clause oděného do červeného obleku s kožešinou a černým páskem. Tento buclatý dobrák však dříve vypadal trochu jinak. Jinak se kanadské vánoce od našich moc neliší. V Novém Skotsku se ovšem dodržuje tzv. Maškaráda. Kanaďané se převléknou do kostýmů a obchází své kamarády a sousedy, podobně jako se koleduje u nás. Zpívá se a hoduje.

Polskému národu nosí dárky Dzieciątko (Ježíšek), dříve Mikuláš. Často se staví betlémy a jesličky. Poláci si na štědrovečerní stůl dávají otýpku slámy, která symbolizuje Ježíšovo narození ve chlévě. Prostírá se o jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Půlnoční mše neboli pasterka je vždy velmi navštěvovaná. Ta připomíná pastýře, kteří Ježíše navštívili.

Řekové si dřív místo stromků zdobili přímo lodě. Až ve 20. století sem přišla tradice vánočních stromečků. Tradičně se žehná domům a kropí se svěcenou vodou proti zlým duchům. Dárky jim nosí Mikuláš, ale až na samém konci roku. Děti pořádají průvody a navštěvují své sousedy s triangly a bubínky.

No a Rusové nedají dopustit na Dědu Mráze, který přijíždí z Čukotky na saních. Ten jim, stejně jako nám, nosí dárky 24. prosince. Dříve se ovšem slavily podle Juliánského kalendáře, totiž 6. a 7. ledna. Nyní jsou vánoce spjaty spíše s oslavou Nového roku, protože v roce 1918 byly vánoce dokonce zakázány. Dnes se dárky dávají pod jolku – vánoční strom. V kostelech se zpívají hlavně žalmy.

A na Hawaii si prý lidí na vánoce kupují akvárium s ostencem běloskvrnným, kterému domorodci říkají humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

Takže, až se vrátíte z Maškarády, na stůl nezapomeňte prostřít o jeden talíř navíc, kdyby se na vaši ozdobenou loď chtěl někdo podívat. Kolem jolky si zatancujte a poté si v kostele poslechněte nějakou tu pasterku, aby jste měli ty správné a krásné Vánoce.

Oslavy Vánoc ve světě

santa clausVánoce jsou rozšířené po celém světě, slaví se každým rokem, ale různá místa mají různé tradice a zvyky. Jak je to ve světě?

Vánoce v Česku všichni dobře známe. Zelený stromeček se spoustou ozdob, napečené cukroví, které provoní celý dům, koledy. Na večeři usmažený kapr a bramborový salát, rybí polévka a rybí šupina pro štěstí pod talířem. Další z našich zvyklostí může být prázdný talíř pro nečekanou návštěvu. To všechno děláme v podvečer 24.prosince, ale ve světě je tomu trošku jinak.

Polsko

Naši blízcí sousedi začínají slavit Vánoce v okamžiku, kdy se 24.prosince objeví na nebi první hvězda. Podlahy v domácnostech- někdy i stoly- se zdobí trochou slámy, aby se připomnělo, že se Ježíšek narodil v chlévě. Těsně před tím, než začne rodina večeřet, se dělí oplatkou, což považují za symbol smíření. V Polsku se nevečeří rybí polévka, ale červený boršč, dále pak smažený kapr nebo jiná ryba. V polských domácnostech se také zpívají koledy.

vánoční ozdobaDánsko

V Dánsku se obvykle zdobí domy postavičkami skřítků, kteří můžou být různě velcí. Mají na sobě špičaté čepičky a jsou oblečeni do červené a bílé – dánských národních barev. Na večeři se podává husa či kachna s červeným zelím. Speciální pochoutkou je rýžový nákyp se zapečenou mandlí. V Dánsku se koledy zpívají u stromečku, kdy se rodina drží za ruce a tancuje kolem něj.

Itálie

V Itálii jsou hlavním symbolem jesličky a vánoční jedle. Zvyky jsou v Itálii různé a liší se podle tradic rodin i měst. Například v křesťanských rodinách se jesličky dědí z generace na generaci. Vánocemi je potom 25.prosinec. Stoly s jídlem bývají obvykle velmi bohaté a schází se u nich celá rodina buď 24. prosince na večeři nebo 25.prosince na oběd. Dárky se rozbalují 24.prosince po večeři, kdy se čeká do půlnoci na přelom na 25.prosince, nebo se čeká až do rána. Dárky nosí italská podoba Santa Clause zvaná Babbo Natale.

Řecko

V Řecku se v dřívějších dobách zdobily hlavně lodě. Vánoční stromeček se objevil až před několika desetiletími. K vánočním tradicím patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům, či dětské průvody. 25.prosince se koná bohatá hostina, na které se podává krůta s kaštanovou nádivkou, někdy se peče sele nebo jehně. Dárky nosí Mikuláš a to až na přelomu roku.