Nezapomeňte si na Nový rok uvařit čočkovou polévku

Kdo z nás by neměl radost, kdyby se mu finančně po celý rok dařilo? Abyste podpořili tento předpoklad, dle tradice byste si měli na Nový rok uvařit pořádnou a hustou čočkovou polévku. Právě díky množství čočky se vám poté v dalším roce povede tak dobře, kolik čočky v hrnci najdete. Čím více, tím tedy lépe.

stevepb / Pixabay

Pokračovat ve čtení „Nezapomeňte si na Nový rok uvařit čočkovou polévku“

Tradiční Vánoce v jiných zemích světa

vanoce-tradice-svet

Zapálíme svíčky, rozbalíme dárečky, lijeme olovo a krájíme jablíčka. Každý to zná, hvězdička znamená život, křížek znamená smrt. Také házíme botami, a pokud nic nezasáhneme letící papučí, vyvěští, zda se další rok odstěhujeme. Jsou to velmi staré a známé zvyky a ne všichni je dodržují. Ale co se dodržuje jinde ve světě?

Začneme v Norsku. Tam nosí dětem dárky malý vousatý skřítek Julenissen. Ale ten mléko rád nemá, tak se mu za oknem nechává rýžový nákyp. Norové si zdobí hlavně borovice, je jedno jestli venku nebo vevnitř. Mezi tradiční bílou výzdobou se často nachází také malé norské vlaječky. A před rozbalováním dárků se u borovičky sejde celá rodina a tančí a zpívají koledy.

Kanadě najdeme známého Santu Clause oděného do červeného obleku s kožešinou a černým páskem. Tento buclatý dobrák však dříve vypadal trochu jinak. Jinak se kanadské vánoce od našich moc neliší. V Novém Skotsku se ovšem dodržuje tzv. Maškaráda. Kanaďané se převléknou do kostýmů a obchází své kamarády a sousedy, podobně jako se koleduje u nás. Zpívá se a hoduje.

Polskému národu nosí dárky Dzieciątko (Ježíšek), dříve Mikuláš. Často se staví betlémy a jesličky. Poláci si na štědrovečerní stůl dávají otýpku slámy, která symbolizuje Ježíšovo narození ve chlévě. Prostírá se o jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Půlnoční mše neboli pasterka je vždy velmi navštěvovaná. Ta připomíná pastýře, kteří Ježíše navštívili.

Řekové si dřív místo stromků zdobili přímo lodě. Až ve 20. století sem přišla tradice vánočních stromečků. Tradičně se žehná domům a kropí se svěcenou vodou proti zlým duchům. Dárky jim nosí Mikuláš, ale až na samém konci roku. Děti pořádají průvody a navštěvují své sousedy s triangly a bubínky.

No a Rusové nedají dopustit na Dědu Mráze, který přijíždí z Čukotky na saních. Ten jim, stejně jako nám, nosí dárky 24. prosince. Dříve se ovšem slavily podle Juliánského kalendáře, totiž 6. a 7. ledna. Nyní jsou vánoce spjaty spíše s oslavou Nového roku, protože v roce 1918 byly vánoce dokonce zakázány. Dnes se dárky dávají pod jolku – vánoční strom. V kostelech se zpívají hlavně žalmy.

A na Hawaii si prý lidí na vánoce kupují akvárium s ostencem běloskvrnným, kterému domorodci říkají humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

Takže, až se vrátíte z Maškarády, na stůl nezapomeňte prostřít o jeden talíř navíc, kdyby se na vaši ozdobenou loď chtěl někdo podívat. Kolem jolky si zatancujte a poté si v kostele poslechněte nějakou tu pasterku, aby jste měli ty správné a krásné Vánoce.