Méně je někdy více, zvláště u péče o vzhled

V dnešní době potkávám neuvěřitelné množství hlavně mladých dívek, které jsou nejen přehnaně namalované, ale také snad 20x přebarvené a neskutečně vyzývavě oblečené. Suverénní chování k tomu samozřejmě nemůže chybět.

TYTJEANS / Pixabay

Pokračovat ve čtení „Méně je někdy více, zvláště u péče o vzhled“

Přirozenost vs. přehnaná upravenost? Co se více líbí?

Při každodenním chození po ulici potkávám velké množství žen, jak upravených, tak i neupravených. U některých z nich jsem překvapená neupraveným vzhledem, u některých zhrozená zjevem zmalovaným. Čím dál častěji ale potkávám velmi mladé dívky, které si myslí, že čím více make-upu, tím hezčí zjev. A nemluvím pouze o malování, ale také o úpravě vlasů a oblékání. Proto si pokládám otázku, být raději přirozená nebo až přehnaně upravená? Jaká je ta správná hranice mezi přirozeným a přehnaně upraveným?

921563 / Pixabay

Většina žen z mého okolí se ráda upravuje, ať už jde o mladé dívky nebo starší ženy. Já vyloženě osobně neznám ženu/dívku, která o sebe pečuje málo nebo až příliš moc. Často ale na ulicích potkávám cizí ženy/dívky, které vypadají opravdu hrozně, ať už tím, že jde vidět, že jim je fuk, jak vypadají nebo ty, které vypadají jako by vylezly z cirkusu.

Být přirozená neznamená být neupravená.

Když se řekne, nejhezčí je být přirozená, nemyslí se tím nebýt ani trochu přikrášlená a hezky oblečená, ale být přikrášlená a oblečená přirozeně. Respektive, aby naše upravenost, ať už se jedná o malování nebo oblečení, prostě k naší osobnosti seděla.

Pokud hovoříme o malování, existují některé dívky, které jsou přirozeně krásné i bez použití barev na vlasy a dekorativní kosmetiky, ale ne každý to štěstí má. Každá žena se chce líbit, ale měla by vědět, jak se správně upravit, aby nepůsobila lacině a zároveň i neupraveně. Některé ženy opravdu potřebují trochu přikrášlit, aby vypadaly k světu. Jedná se hlavně o dívky světlejší pleti, světlým obočím a řasami. Těmto dívkám/ženám často postačí jen jemná tužka na oči, řasenka a pudr nebo tvářenka. Světlejší dívky by se neměly malovat moc výrazně, jelikož vypadají nepřirozeně a vulgárně.

Oblečení by si měly ženy vybírat hlavně takové, ve kterém se cítí příjemně. Pokud se dívka oblékne do trička s výstřihem, úzké sukně, vysokých podpatků a nebude se v tom cítit, každý to hned na ni pozná a zároveň v tomto oblečení bude působit divně, pro někoho i komicky. Každá žena/dívka by měla vědět, v čem se cítí dobře a co má ráda.

Pokud má žena ráda podpatky, chodí se jí v nich dobře, ať je nosí. Taková žena působí kultivovaným a příjemným vzhledem, jelikož působí absolutně přirozeně a ne strojeně. Na první pohled je jasné, že tato žena umí na podpatcích chodit a nepřipadá si s nimi divně. Naopak, když si vezme například boty na podpatku mladá dívka, ve kterých se necítí, vypadá od pohledu komicky, jelikož na nich kolikrát neumí chodit, pořád se kontroluje, dívá se po ostatních a jde vidět, že se v nich necítí. Ona si ale o sobě myslí, že je neuvěřitelně sexy a že se s ní chlapi zblázní. Omyl.

Neupravenost je bohužel pořád v kurzu.

Samozřejmě na ulici potkávám také ženy/dívky, které o sebe viditelně nepečují. Není pro ně problém vyjít na ulici s umaštěnými vlasy, mastnou pletí, okousanými nehty a nevkusným oblečením. Takových žen/dívek je bohužel také mnoho. Proč tyto ženy ale o sebe nepečují? Proč se oblékají do oblečení, které jim absolutně nesluší?

V tomto ohledu hraje často roli nízké sebevědomí. Některé ženy se bojí hezky obléknout a namalovat, jelikož se obávají, co na to řekne okolí. Neuvědomují si ale jednu věc, a to tu, že kdyby se konečně hezky upravily, přestalo by je okolí řešit, jelikož okolí často řeší ty, kteří jsou něčím zvláštní, a taková žena je hlavně zvláštní svým neupraveným zjevem.

Do této skupiny můžeme zařadit i ty, kteří si na neupravený zjev potrpí. Jedná se často o vyznavače např. metalu, rocku, punku apod. K jejich vyznání tento styl neupravenosti prostě patří. Jim to nepřijde nijak divné ani zvláštní, cítí se ve svém stylu dobře, i kdy jsou pro řadu lidí velmi zvláštní.

Jak by měla žena vypadat?

Jak by měla žena vypadat?

Spousta mužů si myslí, že žena je otrokyně jejich představ, že by měla být taková a taková. Myslím si, že by to tak ale nemělo být. Muž, který vás nutí do něčeho, co sama nechcete, není muž, ale blázen.

Autor obrázku: Pedro Ribeiro Simões

Zamysleme se nad sebou, vdyť každá žena je svým způsobem krásná. Je mnoho druhů žen, někdo má velký nos, tmavší kruhy pod očima, jiná odstáté uši, jedna je moc tlustá a druhá moc hubená. Tohle jsou všechno maličkosti, neřiďme se prosím podle modelek, které vypadají dobře a jsou vyzáblé nebo mají na půlce těla plastiku. Každá žena, ať už jakákoli, má v sobě kouzlo a je něčím vyjímečná. Muži by měli sledovat spíše to, jaká žena je, jaké má přednosti a vlastnosti a ne jakou má velikost košíčku a jak pevný má zadek.

Tohle je velká problematika, do které asi nikdy neuvidíme stejně tak, jako do myšlení můžu. Je hezké, když mají doma modelku s dlouhými štíhlými nohami, ale že takové ženy většinou jsou absolutně nepoužitelné, jim dojde až příliš pozdě.

Proto apeluji hlavně na Vás, muži, nekoukejte po ženách jako po kořisti, kterou chcete ulovit, ale jako po bytosti, o které si myslíte, že právě kvůli její vlastnostem a odhodlání z vás bude dobrý pár, není to jen o vzhledu musíme se především koukat, co má ten člověk uvnitř sebe.

Autor obrázku: Gareth Williams

Jak se říká, i v opačném případě to není jednoduché, pokud žena hledá muže, bude chtít pohledného a vypracovaného muže ze snů, ale vraťme se zpátky na zem, takový muži neexistují a když už, jsou to sukničkáři. Pokud si hledáme partnera, nezavrhujte ho, když k vám přijde pro vás ne moc atraktivní muž. Popovídejte si s ním, dejte pár skleniček a záhy zjistíte, že to, že není úplně podle vašeho vkusu, je vám v podstatě už úplně jedno.

Neměli bychom zbytečně moc nadsazovat, je to zbytečné. Když mi kamarádka poví: „Chtěla bych poznat někoho s kým bych mohla žít…“ a zeptám se jí: „A jak by jsi si ho představovala?“ Odpoví mi na to: „No pěkný, vysoký a inženýr nejlépe.“ Řeknu jí na to: „Nemíříš až moc vysoko? Co kdyby jsi se podívala po nějakém normálním chlapovi, který tě udělá šťastnou a budete si rozumět?“ Vím, máme nějaké určité představy svého dokonalého partnera, ale to není zdaleka všechno. Nemůžeme se řídit svými představami, to by jsme mohly být také do smrti samy.

Další věc, která je dámy nezbytně nutná, když někam jdete, koukejte kolem sebe, třeba ten pravý je někde ve vaší blízkosti a myslí na vás každý den, ale vy ho z nějakého důvodu ignorujete a ne vždy to musí být ta správná věc. Proto radím dobře, na falešné řeči mužů se vykašlete, buďte sami sebou, protože takové jste nejlepší. Nepřetvařujte se a buďte opravdu takové, jaké maté být a uvidíte, že dlouho samy nezůstanete.