Některé z nás zůstávají u tradice a každoročně zavařují, ale pro mnohé je to už zastaralý způsob a odvrátily od toho. Je to vůbec třeba? Má cenu strávit tolik času nad zavařováním nějakého ovoce, když si jej mohu koupit?
Záleží na vás, ale já si myslím, že je to dobré zejména v zimě, když na stromech už nic neroste, všechno je ukryto pod sněhem a vy máte chuť dát si k obědu kompot. Ano, teď mnoho z vás napadá, že si ho můžete koupit. To je pravda, ale na druhou stranu, když si ho sama doma zavaříte, víte, že neobsahuje žádné chemikálie. A ve většině případů ženy zavařují své vlastní ovoce, co jim rostlo na zahradě, takže je zdravé i to a navíc značně ušetříte!
Na zavařování není nic těžkého. Stačí mít doma zavařovací nebo obyčejný větší hrnec, trochu času a chuť zkusit to. Pak už jde všechno pěkně od ruky.
Jak na zavařování?
Nejprve si musíme přichystat ovoce, které chceme zavařit. Musíme jej umýt a přebrat, protože na zavařování nesmíme použít ovoce, které je nějak porušeno, ani obito, aby po čase nezačalo kvasit. Poté ovoce vezmeme a naskládáme do umytých zavařovacích sklenic, tak aby bylo těsně na sobě. Naplníme co nejvíce, ale opatrně, neplníme sklenici až k hrdlu a zatím ani nezavíčkujeme, protože do sklenice ještě patří nálev.
Připravíme si nálev a nalijeme ho do sklenice (tak do tří čtvrtin obsahu) a pořádně zaděláme víčkem. Pomůžeme si zadělávací hlavou na zavařeniny tak, že přes sklenici natáhneme utěrku nebo kus hadru a přes to zatlačíme hlavu. Musí to být zadolováno tak, aby se nám víčko neprotáčelo. Potom dáme do zavařovacího hrnce (v případě použití velkého obyčejného hrnce jej vystelte novinami), do spodní části vodu (také záleží, na jaký princip funguje váš hrnec nebo hrnec, který si pořídíte), vložíte sklenice – podle velikosti hrnce se jich většinou vleze pět nebo šest. Zaděláte hrnec pokličkou a dáte do stojanu teploměr, na kterém se nejen ukazuje teplota, ale také máte napsáno po případě nakresleno, na kolika stupních se ovoce či zelenina vaří (dle druhu zavařeniny). A také i jak dlouho to máte nechat.
Když máte hotovo, ještě za tepla s rukavicí opatrně vyndáte sklenice, položíte je na ručník na podlahu tak, aby se víčkem dotýkaly země (ručníku.) Později je převrátíte a při převrácení musíte poslechnout, jestli náhodou sklenice nezasyčí, pokud ano, znamená to, že jste jí špatně zavřeli a měli byste jí sníst jako první, aby se vám nezkvasila. Tak to je celý proces zavařování.
Nálevy pro zavařování
Na ovoce – dáte do hrnce vody, přidáte cukr a necháte převařit. Nelze přesně určit jaký je poměr voda k cukru, ale řiďte se podle toho, jak je ovoce kyselé a jak sladký máte rádi kompot. (Když to nálev bude trochu sladší, nic tím nepokazíte naopak je to lepší než mít kompot kyselý.)
Na okurky – takzvaný znojemský nálev; dáte do hrnce opět vodu a do ní vlijete ocet a i nyní dáte cukr, ale pouze na špičku lžičky (Opravdu jen málo. Jen v případě, že by se vám podařilo do nálevu vlít více octu a vám by se to zdálo příliš kyselé, tak to můžete upravit tím, že přisypete trošku více cukru.) Další věc, která je nezbytná do znojemského nálevu je bobkový list a hořčičné semínko. (Hlavně u okurek nezapomínejte, že dovnitř do sklenice se společně s okurkami dává cibule, mrkev a kopr.)
Tak vám přeji mnoho štěstí a plný sklep zavařenin.