Vánoční zvyky a tradice

Vánoce se kvapem blíží. Obchodníci na nás útočí vánoční atmosférou a snaží se tím zesílit tlak na lidi, kteří stejně jako každý rok neví, co komu koupit pěkného k Vánocům. A tak se nakupují zbytečnosti, jen aby „něco“ bylo pod stromečkem. Rodiče propadají stresu z finanční náročnosti Vánoc a dárkůchtivých dětí, v obchodních domech se tvoří fronty, obchodníci nabízejí nejrůznější nečitelné akční slevy a nabídky přímo pro zákazníky, a duch Vánoc se pomalu vytrácí. O čem pak jsou takové Vánoce plné stresu a nervozity?

Vánoce neboli Svaté noci, jsou křesťanským svátkem na uctění a oslavu narození Ježíše Krista. V „původním znění“ šlo hlavně o vánoční stromeček, jesličky, drobné dárky, cukroví, klid a pohodu, návštěvu svých nejbližších a přátel.

Klasické vánoční tradice a zvyky

Jmelí

Darované jmelí prý nosí štěstí. Snítka zelených lístků se velice hodí k pověšení na dveře nebo na lustr, protože pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit ženu, aby jejich láska byla, stejně jako jmelí, stále zelená.

Jídlo

V dobách dřívějších se na štědrovečerním stole vyskytoval spíše vařený hrách, hrachová polévka nebo čočka (prý zaručovaly strávníkům hojnost po celý nastávající rok), nežli kapr, jak tomu známe dnes. Stále častěji se ale dnes na štědrovečerním talíři místo smaženého kapra v trojobalu objevují mořské štiky, losos, pstruh nebo mořské plody s lehčí zeleninovou přílohou, případně omáčkou.

Vánoce bez lineckých koleček a mandlových rohlíčků si dnes nikdo ani neumí představit. Zvyky a tradice se také mění ve sladké kuchyni, tedy dnešní vánoční cukroví byly dříve medové perníčky, jablíčka nebo oříšky.

Zlaté prasátko

Na existenci zlatého prasátka v dnešní době upozorňuje asi už jen malá holčička v reklamě na sladkou limonádu s bublinkami. Tradiční zlaté prasátko má večer vidět každý, kdo se celý štědrý den postil (nejí). To mělo v dávných dobách zajistit dobrou úrodu a hojnost v hospodářství. Kdo dnes ale vydří celý tento krásný den plný televizních pohádek a návštěv u babiček vydržet neochutnat ani kousek cukroví? Přiznám se bez mučení, že já ne.

Talíře u stolu

Počet strávníků má být u štědrovečerního stolu sudý. Pokud není, je zvykem připravit ještě jeden talíř navíc pro případného hosta. Pod talíř se dává šupinka z kapra, aby bylo dost peněz po celý další rok. Já si pak šupinku založím na celý rok důkladně do peněženky. Za další- nevstávat od štědrovečerního stolu. Vše se musí přichystat dopředu a mít pěkně při ruce, aby nikdo nemusel nikam odcházet. Tato tradice říká, že kdo od stolu vstane, příští rok už k němu nezasedne.

Házení střevíce

Na Štědrý den hází svobodná děvčata střevícem přes hlavu, a pokud špička boty dopadne směrem ke dveřím, pak se dívka, co střevíc hodila, do roka vdá.

Lití olova

Mě se při této tradici vždy vybaví scéna z filmu Pelíšky (Jiří Kodet alias pan Kraus: „Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.“). Některé prameny udávají, že mladá dívka čte z olova podobu svého milého, jiné, že se z olova čte, jaký bude nadcházející rok. Tato tradice se už v českých domácnostech vyskytuje zřídkakdy.

Rozkrojení jablíčka

To nejkrásnější jablíčko ze slavnostní tabule se po večeři rozkrojí, a pokud je na řezu pěti a vícecípá hvězda, pak se u stolu zase za rok všichni ve zdraví sejdou.

A s tradicemi by se dalo pokračovat, je jich mnoho, a co kraj to jiný zvyk. Není důležité, které tradice letos udržíte, zda na stolu bude smažený kapr s bramborovým salátem nebo losos se zeleninou. Nejdůležitější je pohoda, rodina a klid.

Užijte si Vánoce plné radosti, dobrého jídla, pohody a to vše bez starostí.