Při pohledu na letecké snímky parkovišť u obchodních center jsem se trochu zděsila. Jednak proto, že lidé hromadně vykřikují svá finanční trápení, ale také proto, že současná společnost posunula vánoční svátky trochu jinam, než kde by, dle mého názoru, měly být.
S příchodem adventu si obchodníci začínají mnout ruce a toto mnutí ustane až ke konci roku. Jak by ne. Dárky prostě kupuje každý. I naše rodina se potýká s peněžními problémy, ale vánoční přání mé matky „nic mi nekupujte, hlavně, že jste zdraví“ se prostě splnit nedá. Přijet na první boží hod na návštěvu, rozbalit si balíčky a pěkně poděkovat s tím, že nás žádná nemoc neskolila, to by skutečně nebyly zrovna veselé Vánoce. Tak jsem začala přemýšlet o dárcích a jak to tedy všechno udělat.
Třeba mě čtenářka prokleje, ale neměly by být Vánoce svátky klidu, lásky a pohody? Osobně si pohodu představuji jinak než v přeplněném nákupním centru a se zruinovanou kreditkou za věci, které ve své podstatě za ty peníze nikdo ani nepotřebuje. A proto děkuji všem těmto i jiným skutečnostem v mém současném životě za to, že se mi zase otevřely oči.
Jednou z věcí, ke které jsem v této letošní vánoční době došla, je to, že dárek, aby byl skutečně dárkem a udělal radost, nemusí být hodnocen pouze podle cedulky, kterou včas odstřihneme, aby ji obdarovaný neviděl. A že věta, která je dnes už dost možná považována za klišé, je velmi nadčasová a pravdivá: „Nejhezčí dárek je vlastnoručně vyrobený.“ Pravda nad pravdy!! Proto jsem se jala využít své šicí zručnosti a tchyni ušila závěsy, které si moc přála, jinému z rodiny vyrobila pouzdro na mobil, své malé dcerce ušila dvě látkové hračky, otci vyrobila obrázek z vylisovaných květin, tak jak si přál, ženskejm v rodině spíchla originální taštičky na kosmetiku.
Při výrobě dárku jsem na každého z obdarovaných skutečně myslela a vzpomínala víc, než kolik bych na něj myslela při procházení regálů. Pro ty, co nejsou zručností nadáni, je tu řada internetových stránek, kde se dají sehnat ručně vyráběné cokoli. Při jejich prohlížení zabřednete do okouzlujícího světa kreativity, originality a jemnosti, možná vás pohltí tak trochu závist, protože sama byste nic podobného nesvedla. To se mi stává často. A najednou chcete všechno, co vám na monitoru vyskakuje.
I já jsem takto pořídila několik hand-made dárečků a stále se nemohu ubránit pocitu, že komu jsem sama něco nevyrobila, toho jsem tak trochu odbyla darem za peníze. Byť ručně dělaným a nádherným. Musím říct, že letos jsem si opravdu nastolila směr, kterým se budu ubírat i napřesrok. Celý víkend jsem dřela jako kůň, ale mám radost sama za sebe i za své blízké, kteří najdou pod stromečkem krásnou a milou věc s jasnou vánoční symbolikou: Jana na mě myslela…