Ne nadarmo se říká – důvěřuj, ale prověřuj a je to bohužel pravda. Dnes a denně se setkáváme se zlými a zákeřnými lidmi, kteří se tváří na oko jako naši kamarádi, ale za zády nám bodají kudlu do zad. Proto bychom také naše děti měli učit tomu, že nemohou každému důvěřovat, ale musejí být prozíraví.
Je to smutné, ale bohužel tak to je. Učte děti být podezíravé a nevěřit všemu, co se jim řekne. Tento fakt, pro ně bude v budoucnu velmi cennou zkušeností. Určitě jim pověste, že pokud se s nimi někdo neznámý bude chtít nápadně seznámit, tak to rozhodně není jen tak, ale určitě by si měly dát pozor a s dotyčným se nebavit, nebo oslovit nejbližšího dospělého člověka s tím, že se mu nelíbí, jak se tato neznámá osoba chová.
Určitě bychom měli v dětech pěstovat jak nedůvěru v cizí lidi, tak také zdravé sebevědomí. Dítě musí vědět, že pokud dospělého odmítne, tak neudělá nic špatně. Pokud se mu cokoliv nezdá, tak by okamžitě mělo zavolat rodičům, nebo se obrátit na nejbližšího kolemjdoucího. Učit dítě preventivně reagovat je základ. Otázkou je, jak to potom zvládne v praxi. Klidně si dítě sami vyzkoušejte. Nastrčte někoho neznámého, kdo se jej bude snažit na něco nalákat a sledujte, jak bude vaše dítě reagovat. Pokud udělá ve svém chování chybu, ihned mu řekněte, že takhle jednat nemůže. Pokud se zachová správně, tak jej pochvalte a samozřejmě řekněte, že šlo jen o zkoušku, jak by tuto situaci zvládlo.
Svému dítěti také vysvětlete, že když už se dostane do situace, kdy je ohroženo a ví, že se samozřejmě neubrání, tak by se rozhodně nemělo snažit bránit, nebo vyhrožovat násilníkovi, ale být povolný. Tím, že mu bude vzdorovat, v něm vyvolá vztek a násilník pak může reagovat neadekvátně. Je to samozřejmě velmi těžká situace a i přesto, že dostáváme rady, je pak tato situace úplně jiná a jen těžko jí lze napsat dopředu scénář.